V letošnim rokô si přêpomináme 100 let nejenom od začátkô 1. světové válkê, ale takê od zahájeni provozô na hanáckéch lokálkách Litovel – Hrôbá Senica a Litovel předměsti – Mladeč. Do samotné Litovle (nepočitám Červenkô) bêla postavená dráha ôž v roko 1886, a to k dnešnimo nádraži Litovel k côkrovarô. Na začátkô dvacátyho stoleti se začlo ôvažovat o stavbě trati z Litovle nekam k lokálce z Olomóca do Kostelca. Po zvažováni všech variant bêlo rozhodly, že dráha povede ze Senice přes Cholênô, která o železnični spojeni s okolnim světem dosť ôsêlovala a takê bôde postavená odbočka do Mladča, gde só vápencovy dolê, ktery mužó bêt zdrojem velkéch přijmu pro dráhô. Je nôtny podotknót, že toť tê štrekê, z Litovle do Senice a do Mladča, só posledni železnični tratě postaveny za staryho Rakóska, ve vrcholnym obdobi stavbê drah. Právě všeckê lokálkê ô nás bêlê postaveny v obdobi od 80. let 19. stoleti do rokô 1914, gdê začala prvni světová válka a stát začal mět jiny prioritê, než stavbô železnic. Kdêž bê tak bêlo rozhodly o stavbě třeba o rok pozďéš, tak dnes toť žádnó lokálko nemáme. Naštěsti toť je a dožêla se až dnešnich dni, gdê na ni dopravô zajišťôjó motoráke řadê 810, a to do Senice denně a do Mladča jenom o letnich vikendech.

Jak vlastně samotny oslavê probihalê? Bêlo to rozděleny do třech dni, z teho v pátek a v nedělô jezdila parni mašinka 310.0134 a v sobotô se k ni přêdala eště parni mašina 314.303 a motorové vuz M131.101. Právě lokomotiva s označenim 310.0134 a jménem Litovel bêla v roce 1913 vêrobená v Prvni českomoravské továrně na stroje v Praze pro toť tô dráhô. Dikê ruzném náhodám se dožêla dnešnich dni. Jak ôž sem psal véš, v sobotô doplnila Turnovskó třistadesitkô dalši parni mašina, a to stroj 314.303, vêrobêné v rokô 1898 v Lokomotivce společnosti státni dráhê ve Vidni pro Severni dráhô cisaře Ferdinanda. Bêla to lokomotiva ôrčená vyhradně pro posun. Po ôkončeni provozô stála dlóhy rokê na podstavcô v železnični stanicê Valašsky Mezeřiči, nakonec bêla zdělaná a v rokô 2009 zprovozněná. Dnes je deponovaná v železničnim muzeô v Olomócô. Na této akci bêla pojmenovaná Cholêna, přestože to néni historickê věrny označeni. Parni lokomotivê doplnil šumperské motorové vuz Hurvinek M131.101 z rokô 1948. Toť tê vozê tadê jezdilê v padesátéch a v šedesátéch letech.

Sobota bêla teda ôrčetě nézajimavjéši. Ráno do Senice přêjelê dva vlakê od Olomóca s 314.303 a M131.101 a od Litovle s 310.0134. Tam se pospojovalê tak, že Turnovská pára bêla směrem k Litovlê, mezê něma 6 historickéch vagónu a na drôhym koncô belê olomóčáci. Hurvinek mezêtim odjel na Litovel a celé deň jezdil samostatně. Takovó slávô senicky nádraži dlóho nezažêlo, tolêk lêdi, seničti hasiči se všema svéma vozêdlama, kteři čepovalê  jednak vodô do lokomotiv a takê, všem gdo muhlê, zadarmo pivo, dál tam pak bêlê třeba starosta Senice p. Tiché, mistostarosta Litovle p. Šrutku, hétman p. Rozbořêl nebo senátor p. Korêtářu. Bêlo tam ê spósta fotografu, kteři jezdilê autem kolem trati a snažêlê se co nélip vêfotit toť tô vzácnosť. Ze Senice vêjel tento protokolárni vlak o třê čtvrtě na deset, v každé zastávce stál aspoň pět minôt, abê ho muhlê lêdi přêvitat nebo se třeba podivat, jak vlastně parni lokomotiva vêpadá. Po přijezdô do Litovle, gde bêl nachêstané doprovodoné program, třeba tam bêlê hanáci v krojách nebo jizda na drezině, párê dobralê vodô a ôhli. Ten deň ôdělal vlak eště nekolêk obratu do Senice, do Červenkê a do Mladča. Právě jizda do Mladča bêla velêce zajimavá, trať vede furt do kopca, a tak se prověřêlê vykonê obóch parnich stroju.

V pátek a v sobotô sem jezdil autem kolem trati a snažêl sem se ôdělat co nélepši záběrê, v nedělô sem teho ôž měl dosť a jel sem se svizt. Právě jak sme odjiždělê z Hôdlec směrem na Cholênô, tak pan Pêtléček ze Senice vzpominal, jak mô vêprávěl jeho děda, jak se spolôžákama tôdema jezdil za prvni republikê do Litovle do školê. A protože do školê se nigdá nespichalo, plati to aji dnes, tak na tym vagónô ôtahlê brzdô. A jak je na to Chôlenô to stópáni, tak to mašina neôtahla. Tenkrát na to přêšil vlakvedóci a všeckém nalêskal. Já bêch to sem ani nepsal, ale jelê sme v tô nedělô na Mladeč. Z Chôdobina sme se eště rozjelê ale vlak zpomaloval a pára docházela. Nakonec sme zustalê stát asê deset minôt v takovym lesékô před mladečskó zastávkó. Lokomotiva dělala párô a vlakové doprovod mezêtim zišťoval, co se děje. No nebôdete temô věřêt, ale nejaké expert ôtahl brzdô. Bohôžel, nebo možná pro teho nepovolanyho brzdařa naštěsti, vinik se nenašil, a tak nikdo nalêskany nedostal.

Ešlê v sobotô tê vlakê jezdilê celkem plny, tak toto se nedá řict o pátkô a o nedělê. Bêlo to asi tym, že toť tê dnê tam bêl jiné pořadatel. V sobotô to pořádalê ČD. Tê mělê plakátê a prezentovalê to všôde možně jenom na ten svuj deň, narozdil od drôhyho pořadatela, města Litovel, kteři mělê na svéch plakátech všeckê třê dni. Drahám bê to asi strašně ôbléžêlo, gdež bê  propagovalê všeckê dni. Pak bê v tym nebêl takové bordel. No ja, od dráhê já mužô čekat všecko možny, ale logikô né.

Dalši věc co nejenom mě naštvala, tak bêlo otočeni třêstadesitkê kominem k Července. Je to špatně z historickyho pohledô, po celó dobô parniho provozô bêlê dêckê mašinê otočeny kominem směrem k Senicê. A takê mužô zminit, že z fotografickyho hlediska bê to bêlo lepši. Ale môsim ôznat, že fotografi si to neplatilê. A gdêž neplatijó, tak na ně bere ohled málo pořadatelu. Člověk si řekne, že to je detail, většině lêdi to bêlo sténě jedno, ale právě detailê dělajó uroveň té akce

Aji přesto bêlê oslavê jistě uspěšny, stálo to jistě nemaló námahô a penize. Železnični akca takovyho rozsahô, gdê na Moravô přêjede lokomotiva z Čech, se tadê na Litovelce bôde možná slavit tak až přê jeji 200 letách, pokáď se teda teho dožêje. Co bêlo jistě dobry, tak to, že nebêlê takovy hicê jak začátkem têho tédňa.

Na závěr bêch chtěl poděkovat všeckém, kdo se jakkolêv zaslóžêlê o dobré pruběh této vyjimečné akce.

PS: Neberte to jako nejakó nestranó reportáž, je to čêstě, jak ôž de z názvô vêčist, muj pohled na têto oslave.

Já vim, rozepsal sem se, je to dlóhy. Pokáď ste dočêtlê až sem, tak ste dobři.

0