Od prostijovskéch měšťáku – Gdêž to nende sêló, de to eště věči sêló. Tehoto pravidla se néspiš držel chlápek, keré se vracel z flámô a nechtělê ho pôstit dom.

Jak piše mlôvči prostijovskéch městskéch strážniku Jana Adámkova, v sobotô 7. listopadô před třeti hodinó ráno, teda spiš v nocê, vêjižděla hlidka k nahlášenymô násêlnymô vniknóti do barákô. Bêl známé aji pachatel. Přitel oznamovatelkê totiž tó dobó šil dom, ale nemuhl najit kliče. Zkóšel klepat, aji bóchat na dveře aji okno, ale ono furt nic. Chrápala, jak zabitá.

Tož ho to nasralo, chmatl dlažebni kostkô, rozflákal ňó okno v kôchêni a konečně vstópil dom. Daleko ale nedošil, ôsnôl totiž hneď na sedačce. Že mô tam tahlo rozbitym oknem, to mô nevadilo, aspoň tam měl čerstvo a nemosêl větrat.

A spal bê tam dovijak dlóho, gdêbê ho přêvolani měšťáci neprobôdilê. Po pořešeni formalit ale muhl podřimkávat dál, protože se jedná o tak zvané návrhové přestupek. To znamená, že oznamovatelka má možnosť do třech měsicu podat návrh ô správniho sódô s vêčislenim škodê.

0