Ze Stařechovic – Zatimco v Prostijově se hodovalo tak nejak dopředô, protože svátek Povéšeni svatyho Křiža přêpadá na 14. záři, Narozeni Pannê Marie, kerymê je zasvěcené stařechovské kostel, je v cirkevnim kalêndárijô 8. záři, tagže to vêcházelo ze zpětnó platnosťó.

Samotné kostel bêl ve stylô střizlêvyho baroka přestavované od rokô 1718 na mistě, gde zvostal po třêcetileté válce zpôstošené kostel puvodni. Přesto se v nim dochovala románská křtitelnica, která patři k néstaršim evidovaném památkám na Prostijovskô. Ze začátkô 15. stoleti se dochovala takê Stařechovická Madona, kerá měři 114 cenťáku.

Kostel béval vêhledávanym pótnim mistem. A ê dêž je dneska doba jinši, hodê si tadê držijó po svym. Od pátečniho odpoledňa až do pondělniho večera. V areálô chovatelu to začlo zabijačkovéma specialitama, v sobotô bêlo zas cosê ‚nezdravyho‘ – pro změnô z ôdirnê, v nedělô se chodilo vêhrávat po dědině s cilovó destinacó znovô ô chovatelu a v ponděli se tam vařêl eště mêslêvecké gulášek.

Mê smê se nejak mijelê s terminama, a tož smê v sobotô odpoledňa v areálô skoro nikeho nezastihlê, ale stihlê smê aspoň v nedělô po ránô vêfotit hodovy vêtrôbováni. Snaď Buh dá a přiště se polepšimê.

0