Od nás – Možná si teho néni velká čásť ateistické věčinê ô nás vědomá, ale névěči křesťansky svátkê nésó Vánoce, jak bê se muhlo zdát, ale právě Velêkonoce. Dneškem, teda Zelenym štvrtkem, to néhlavňéši začiná.

Zelené štvrtek podle nekeréch vykladu vznikl aji špatnym překladem německyho ’greine Dönnerstag’, což ve skôtečnosti znamená Tkêlevé štvrtek. Pro tento deň bê to bêlo asi mnohem přiznačňéši, protože na tento deň podle evangélija přêpadá Posledni večeřa Páně, gdê ôž Ježiš věděl, že bêl zrazené Jidášem.

Tento deň takê ‚odlitaji zvonê do Řima’. Ê dêž v pragmatikách to muže bôdit otázkô, gde to tam skladôjó, je to ale jenom obrazny konstatováni. Protože až do nedělniho brzko ranniho Vzkřišeni , čê vigiliê v sobotô pozdě večir, v žádnym kostele, sténak tak z kostelnich věži, neôslêšite zvonê. A kvulêvá temô nastôpôjó do slôžbê aji vrkači, hrkači čê klepači, abê pochuzkó po dědině nahradilê ranni a večerni klekáni, a zvoněni poledňa.

Zakončeni techto dňu só pak obřadê Vzkřišeni, kery bê se mělê konat v nocê z Bilé sobotê na Velêkonočni nedělô, (od teho Velêkonoce, jako Velká noc), přê keréch se světi oheň, resp. světlo, a křestni voda. A sténak, jak během Vánoc se stavi v kostelech betlém, sóčásťó Velêkonoc je Svaté hrob. To bêlo jenom tak z rychlikô, skôtečná podstata a náplň křesťanskéch Velêkonoc je mnohem hlôbši.

K Velêkonočnimô trojdenni (triduum) je pochopitelně aji mimořádné pořad bohoslôžeb a obřadu. V Arcidiecézê olomócké se mužete TOŤ podivat na obřadê slóženy olomóckéma biskôpama, a TOŤ só fšeckê bohoslôžbê v celě arcidecézê podle děkanátu.

0