Od hasiču a od nás – Ôž to bôde skoro na deň 20 let. Dêž se zatahlo a začlo poprchávat, gdo bê si tenkrát pomêslêl, že je to začátek pohromê. A né jedné. Od rokô 1997 tak nejak mosimê spovodňama čitat. Bohužel!

Dêž se to řekne hlópě, tož 5. červenec 1997 bêl poslednim dněm staréch času. Teda času, gdê se dalo tak nejak spolihat to, že žêjemê v podnebnim pásmô, gdê vic, čê miň, se dá spolihat na počasi odpovidajici zeměpisném šéřkám a dylkám.

Prvni červencovy dně 1997 začalê celkem nevinně, na jejich koncô alê bêla skoro padesátka mrtvéch a škodê šlê do desitek miliard. Změnila se od té dobê hromada věci, hlavně ale ‚papirovéch’, teda v legislativě a opatřenich. Na slêbovany protipovodňovy opatřeni bohužel na nekeréch mistech lêdi čekaji do dneška a s hruzó vêhližijó pomalô každé mrak.

Co se od té dobê změnilo, a co naopak eště néni uplně dotaženy do konca, zesumirovalê ze svyho pohledô hasiči, konkrétně mlôvči generálniho ředitelstvi Nicole Zaoralova. Od hasiču mámê k dispozicê aji dokumentačni video z té dobê. Neco jinšiho je ale určitě aji osobni zkôšenosť. Ohlidnóti za poslednima dvóma dekádama muže bêt na jednô stranô poôčny, na drôhó stranô só aji mista, gde se po letech povodně vrátilê… Za to ale přêrozeně nemužó hasiči!

Povodně jsou přírodní katastrofy, které nám pravidelně prokazují, že jsou nejzávažnějšími mimořádnými událostmi s obrovskými následky a nedozírnými škodami, které mohou území České republiky postihnout.

Přirozené povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Povodně byly, jsou a budou. Ochrana před povodněmi nebude nikdy absolutní. Od roku 1997, kdy o tragických následcích vypovídá zejména skutečnost, že bezprostředně na následky povodní zemřelo 49 osob (celkem pak 60) a celkové materiální škody dosáhly 62,6 miliard Kč, se toho ale hodně změnilo.

Při povodni v roce 1997 se projevila nedostatečná připravenost příslušných orgánů státní správy a samosprávy při řešení jejích následků. Nebyly k dispozici plány ochrany před povodněmi, nebyly dostatečně stanoveny požadavky na bezpečnost vodních děl, koryta mnoha řek byla neudržovaná. Zároveň se ukázala nutnost koordinace provádění záchranných a povodňových prací a zejména nutnost koordinace nasazování sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému.

Proto se tyto povodně nepochybně staly impulsem pro analýzu stávající legislativy a následné vypracování a přijetí řady zákonů a prováděcích předpisů k nim, s cílem sjednotit působnosti a pravomoci orgánů veřejné správy i práva a povinnosti právnických a fyzických osob při řešení problematiky ochrany před povodněmi, ale také při přípravě na mimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních prací, při ochraně obyvatelstva, stejně tak jako při přípravě a řešení krizových situací.

K 1. lednu 2000 tak nabyl účinnosti soubor důležitých zákonů tzv. „krizové“ legislativy, kterými jsou:

• zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky;
• zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů;
• zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon);
• zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.

Současně byla, prostřednictvím novelizace zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, převedena problematika oblasti civilní ochrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra.

K 1. lednu 2002 nabyl účinnosti nový zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který nově definoval problematiku ochrany před povodněmi. K 16. lednu 2002 nabyl účinnosti zákon č. 12/2002 Sb., zákon o státní pomoci při obnově území, který řeší poskytnutí státní finanční pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a postup předcházející poskytnutí státní pomoci.

Dále se významným způsobem zvýšily technické možnosti hlásné a předpovědní povodňové služby, zejména nárůst hlásných profilů na vybraných vodních tocích a také se výrazným způsobem zlepšila informovanost obyvatel v záplavových územích a možnost jejich včasného varování.

Následná analýza průběhu povodní potvrdila, že systém, který byl vytvořen po povodních v roce 1997, byl nastaven správně a funkčně.

I díky těmto změnám, se Česká republika dokázala výborně poprat s povodněmi v roce 2002.Jednotný systém řízení záchranných a likvidačních prací se ukázal jako ideální a mnohé země z tohoto modelu vyšly a postupně ho zavedly, či zavádějí (např. Maďarsko, Belgie). Čeští experti na tuto problematiku jsou velmi ceněni v zahraničí a aktivně se účastní jednání pracovních skupin jak v rámci NATO, tak Evropské unie.

Vyhodnocení povodní 2002 dále poukázalo na to, že preventivní opatření pro ochranu před povodněmi jsou nejefektivnější formou ochrany.

Na základě těchto zkušeností přistoupil Hasičský záchranný sbor ČR k různým činnostem, které preventivní opatření zlepšují.

1. Zabezpečuje pravidelnou přípravu starostů a dalších určených pracovníků obcí s rozšířenou působností.
2. Poskytuje odborné a metodické pomoci obecním úřadům a zaměstnavatelům při organizování a provádění školení právnických a fyzických osob v rámci preventivně výchovné činnosti k problematice mimořádných událostí (cestou HZS krajů).
3. Podporuje a prosazuje začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do výuky základních a středních škol.

Připravuje a realizuje řadu preventivních programů, které občana informují o možných mimořádných událostech a správných postupech v případě ohrožení.

Toto je jen ilustrační výčet toho, co všechno bylo po povodních v roce 1997 a 2002 realizováno a zlepšeno. To, že se nejednalo jen o zbytečné kroky, prokázaly následné povodně v roce 2006, které si již nevyžádaly žádné přímé oběti na životech.

0