Z Prostijova a ze Pteni – Tak trochô jako danajské dar je asi pro prostijovskó radnicô zámek v Pteni. Snahê se ho zbavit, respektive ho prodat, se tahnó ôž leta, přesto je furt v ‚nabidce realit’.

Ani přê aktuálni bytové krizê bê nigdo nepřeméšlel nad tém, že bê si k béváni pořidil zámek. A přê tym ten ptenské je cenově srovnatelné (v dnešnich drahotě) s pruměrnym bytem. Prostijovská radnica ho prodává za 3,2 miljónô kaček.

O tym, co bê muhlo na zámkô bêt, se teho ôž hodně navêkládalo, ale nigdá z teho nic nebêlo. Takovy nechtěny děcko bêl ale během celé své existence. Puvodni tvrz bêla zkonfiskovaná Hênkovi ze Šarova za učasť ve stavovskym povstáni. Pak ho kópil představitel cêzi pobělohorské šlechtê Antonin Miniatti z Campoli. Ten ale vêôžéval svéch vojenskéch funkci ke svymô obohacováni, za což mô bêl zabavené majetek, akorát zámek se podařêlo rodině tak tak zachránit.

Jak ôž to bévá, zámek prošil rôkama hromadê majitelu až ho nakonec v rokô 1757 kópilê olomócky klariskê (klášter sv. Kláry). Klášter bêl ale v rokô 1782 zrôšené a zámek přêpadl náboženskymô fondô. Poslednima vlastnikama bêlê Lichtěnštejni. Přê pozemkové reformě v letech 1924-1925 ho zabavil stát. Pak na ňé, v té době ôž jenom velkostatek, dostal zálôsk Prostijov, keré budovô s polesim kópil v rokô 1936.

V dobách névětši slávê to bêl patrové renesančni štêřkřidlé zámek s okrasnym parkem a oranžérijó. Nigdá se o ňé ale asi moc nestaralê, a tož v rokô 1790, gdêž hrozêlo, že se rozpadne, patro odbóralê a dostal dnešni podobô a vêôžêti barákô ôž bêlo jenom spiš hospodářsky.

To jenom tak v krátkosti, jak je to s histórijó ptenskyho zámkô. Sóčasnosť je jasná – Prostijov se ho chce zbavit a nigdo o to nemá valné zájem. Možná ê pro to, že je na zeznamô kulturnich památek, a tak si s tym majitel, ať ôž aktuálni nebo budóci, nemuže jenom tak dělat, co bê se mô namanôlo.

O zámkô, čê spiš o snahách ho prodat, smê psalê ê v rokô 2016, přêpomenót si to mužete TOŤ. Od té dobê se teho ale moc nezměnilo.

0