Do auta zvládl nasednót sám, po cestě ale dozrál a ven mô mosêlê pomuct polêcajti

Od šômperskéch polêcajtu – To se tak člověk negdê těši dom, že si mosi před cestó dat aji neco na kuráž, abê mô to rychléš ôbihalo. Sedmaštêrêcetileté šofér ze Zábřežska se mosêl těšêt fakt moc…!
Dotyčné se vracel dom ze Šômperka. Ale daleko nedojel. Na jedné křižovatce ve městě se začal ze svym fárem motat jak s žebřêňákem, až nakonec zahôčel do rygólô, z keryho to ôž nevêmanévroval.
Bêla noc a asi se venkô sám bál, tož počkal v autě na polêcajtê, abê mô pomuhlê vêlizt. To sice pomuhlê, ale neco za neco. Chtělê za to, abê jim déchl do aparátka. A tož proč bê nedéchl? Ôkázalo to ale 2,92 promila. Nô to ovšem nic nebêlo. Na drôhé pokus se eště vic pochlapil, nadéchl se pořádně a 3,05 promila bêlo na světě.
Ten večir ale ôž dotyčné dom pochopitelně nedojel. Přêrozeně mô zebralê vudči lêst. Ale aji dêbê mô jel tó dobó dom eště nejaké spoj, bêlo bê mô to bzdinô platny. Noc totiž strávil v šatlavě.