Z Pivina – Né každé si s radosťó pakoval svačênô do školê, o to lip se ale na tê časê s odstupem let vzpominá. Na oslavách 100 let od otevřeni pivisnké školê asi žádné pamětnik z tech dob nebêl, ale lêdi se tam zešla hromada.

O póti k Panence Marii Pivinské se aji slavilo. To sice o pótich tak bévá, ale teď k temô bêla mimořádná přiležêtosť. Přêpominalê si totiž sto let od otevřeni základni školê. Ta vubec prvni bêla ale v Pivině otevřená ôž v rokô 1789. Od té dobê se tadê vêstřidalo 24 řidicich a ke stovce učitelu.

Oslavê začalê pobožnosťó v kostylkô, keró vedl děkan Miroslav Hřêbu. Fšecko proběhlo ve fšecké slávě s vêkôřováním a vêkrápěnim, akorát si na samotnym koncô děkan posteskl, že napřeď je fšeckê pozvó a pak z každé stranê postavijó zákaz vjezdô. Mêslêl to samosebó ze srandê, protože v Pivině a kolem Pivina se kope a kope.

Pruvod od kostela provázené dychovkó mladéch z Němčêc se zastavil eště na dědině, gde obecni ódi a přêzvani hosti lopató zaházelê nově zasazenó lêpô. Před školó ôž dvě rostó, pamětnici z osmašedesátyho řikalê, že tam bévala eště aji třeti, ale gde se poděla, nigdo nevi. A tož starosta Jan Vránu řikal, že o této se snaď bôde vědět nafurt.

Eště než se vlezlo do školê, tak došlo ke kulturni vložce a nekolêka proslovum před hlavnim vchodem. Bêl tam aji bévalé učitel Jiři Poledňu, keré semka přêšil ôčet jako mladé klôk v rokô 1950 a strávil toť sedm let. Aji dêž se potom odstěhoval zpátky dom do Ořechova, gde se aji oženil, co se děje v Pivině furt sledôje. Mistostarosta Tomáš Nedbalu nám povidal, že rozeslalše tak asi 600 pozvánek bévalém žákum a učitelum po celé republice. Těžko řict, kolêk se jich tam zešlo, ale podle teho, jak se potkávalê ti, keři se léta páně nevidělê, to asi zafungovalo.

0