Z véletô, s psanim a fotkama od Zdenka Balcařikovyho – Dalo bê se řict, že je to takové hanácké Jirka Kolbaba. Vite, ten světoběžnik. Zdenek Balcařiku ze svó ženó Janičkó ale necóraji gdesê v Tramtárii, jejich rajónem je hlavně ô nás doma, teda v našé republice. Ê gdêž do světa takê sem tam zabrósijó.

Negdê na kole, pak zas pěšo, gdêž napadne aspoň poprašek snihô, tož na běžkách. Nésó to rozhodně žádni pecêváli. To se mosi nechat. Až bê si člověk řekl, že od teho věčnyho córáni mosijó mět čapê ôšópany ô samé prdele…s odpôštěnim . Oni só ale takovi neposedni!

V nedělô věčina z nách měla turné na Vše svaty. Balcařici na své cestě napřič Hanó bezpochêbê takê nejaké ten krchov minôlê, ale jejich hlavnim ukolem dňa bêlo se v pořádkô po svéch vrátit ze Střeně dom do Smržêc. Jak vidno, podlevá přêložené mapkê, mistama to vzalê trochô oblókem, tož si pár kroku k temô eště přêdalê. Celkem to vêšlo na 35 kilásku dlóhé špacir. Pro Janičkô ze Zdenálem jenom takovy rozklusáváni…

Ale abêhmê furt tadê nemlelê, přênášimê report, keré k temô Zdenek sám zepsal. A že je takê Hanák, jak poleno, tož to zesômiroval, jak mô zubák narustl. Ôž to za vás obšláplê, tož si mužete jenom v teple přečist, jaky to bêlo, a TOŤ se mrknót aji na fotkê z vypravê.

HANÁCKÉ ŠLAPCUK
Prvni lêstopadové deň smê si ôžêlê procházkó po té našé rodné Hané. Motivoval nás k temô parádni hanácké rozcestnik, keré smê objevilê v dědině Střeň. Zajelê smê si tam vlakem a potom ôž šlapalê hezkê po svéch až dom. Vzalê smê to přes Náklo, kde névěčim překvapenim bêlê tři plavci ve zdéšim jezeře. Až do Náměšťa to po klasické hanécké rovině šlapalo celkem rychle. Potom jôž to začalo stópat k zámkô a dál na Hradecké Dvorek. Névěči stópáni nás ale čekalo na Hanácké Mont Blanc, jak se ô nás řiká Velkymô Koséřô. Až tam se šlo furt sôchó nohó. Cestó dule ale začalo chcat a poslednich pár kilásku z tech pětatřêceti smê šlapalê v dyšťô. Procházka to ale bêla až na tê zavřeny hospodê parádni. V dnešni těžké době totiž nemuže bêt nic lepšiho, než zdravé pohêb v přirodě.

0