Jak to bêlo ve Vrahovicách? Nová knižka mapôje moderni, ale aji tak ôž historickó dobô této části Prostijova!

Od nás – Só věcê, kery nám přêndó uplně odjaktěžêv a vubec nedumámê nad tym, že bêlê gdêsê jináč. Tak se dá mlovit aji o Vrahovicách. Tê só ôž pomalô 50 let městskó čásťó Prostijova. Jak to ale bêlo před tém?
Titulek néni uplně přesné. Knižka, o keré bôde řeč, totiž mapôje hlavně dobô, co předcházela tok 1973. Právě tento letopočet znamenal přêpojeni tehdéšich samostatnéch Vrahovic k Prostijovô. Teda ôž definitivni. Poprvni to bêlo ôž v rokô 1950, v rokô 1954 se ale Vrahovičáci šprajclê a znovô trhlê. Zatimco ze sósednich Držovic se po referendô z rokô 2006 stala samostatná dědina, ve Vrahovicách k všelidovymô hlasováni, ê přes tendence se osamostatnit, nedošlo.
Jenom si tak v rychlosti přêpomeňmê, že uplně prvni zminka o Vrahovicách je z rokô 1337, z rokô 1370 je zmiňované aji prvni vrahovické kostel. Samotné název je odvozené od osobniho ména Vrah (gdo bê se tak dneska chěl menovat?), kery ovšem mělo ve své době jinši vyznam, než s kerym si ho spojôjemê dnes. Ono ale ani ‚nepřitel‘ néni nic moc … Dneska tam žêje cca 3 300 lêdi, tym pádem jako samostatná čásť só lêdnaťéši, než dalši města na Prostijovskô (Konica, Kostelec n/H, Němčêce n/H, Plômlov).
O čem ale je knižka ‚Vrahovice v moderní době’? Pojem moderni hostórija je trochô protimlôv, ale néni to zas nic, co bê se vêlôčovalo. Autor Martin Hájku v ni mapôje relativně moderni obdobi (co je to proti věčnosti?) let 1885–1973. Co nám k temô napsal se mužete dočist pod článkem.
Co eště dodat? Samotny vêmezeni letama 1885 – 1973 má svoje prakricky duvodê. Od rokô 1885 se daji dohledat v archivech zápisê mistniho zastupitetsva, takže se muže čerpat z oficálnich ôtřibenéch informaci. Naopak rok 1973 jednak znamenal spojeni s Prostijovem, jednak takê od té dobê sice existojê dokumentu přehršel, nésó ale zatim nijak inventarizovany a zpracovany. Podlevá Martina bêlo samotny psani knižkê až to posledni, pověstná střešna na dortô. Předcházelê temô desitkê, možná aji stovkê hodin vêsedáváni v archivech. Bêlo s tym práce jak na kostele, a tož néni ani divô, že bêlo ê obdobi, gdê to odložêl, časem pak s novym elánem a potřebnym časem se k temô vracel.
Knižka ’Vrahovice v moderní době‘ vêšla pod hlavičkó Spolkô za stary Vrahovice. Ten, možná trochô oproti očekáváni, je hlavně iniciativó mladši vrahovické generace. Bêlê smê se za něma mrknót třeba v řijnô 2016 přê oslavách 70 let mistni vlakové zastávka. NA to se mužete mrknót TOŤ. V ni má mimochodem spolek aji svojô klubovnô.
A fčêlka ôž teda pár vět Martina Hájkovyho:
Kniha je zaměřena především na dějiny samosprávy, takže se z ní dozvíme, jak vypadal běžný provoz obce, s jakými problémy se potýkala a jaké otázky musela řešit. Přestože jsou v ní zmíněny hlavně lokální záležitosti, můžeme vidět, jak „velké dějiny“ ovlivňovaly život v obci. Kromě dějin samosprávy se čtenáři dozví něco i obyvatelstvu obce, hospodářských poměrech nebo spolcích, které v různých dobách ve Vrahovicích působily. Přestože je kniha ohraničena připojením Vrahovic k Prostějovu v roce 1973, stručně jsou zde zmíněny i pozdější události až do dnešní doby.