Kočêči hlavê nebo asfalt? V Moravičanech se řeši, jak to bôde na dědině vêpadat!

Z Moravičan – Nechat fšecko přê starym nebo dat prostor nápadum pro novy řešeni? Anebo se pokôsêt to nejak sklóbit do sebe? Vêlezl bê z teho nejaké kočkopes nebo bê se dalo najit obojstranně schudny a přêjatelny řešeni?
Čteni materiálu kolem plánované rekonstrukce návsê v Moravičanech se nám chtic nechtic tak nejak spojilo s dialogem o představách, jak bê měla vêpadat chalôpa z filmô ‚Na samotě u lesa‘ mezê Svěrákem a Třiskó, keré konči hláškó: „Proč nejsi moje žena?“! Ja, ja. Najit řešeni tak, abê se zavděčêlo na obě stranê, néni jednodôchy.
S tym se nám spojôje eště dalši módro. To nám gdêsê dávno prvni olomócké hétman Jan Březênu v sóvislosti s jednym torzem, čê spiš zbóraniskem, na kerym si ale památkáři bazirovalê, ê gdêž se nabizela možnosť vêôžêti celyho zbêlyho objektô, řikal, že gdêbê se to tak bralo dêcky, tak bê nigdá na gotickym Karlovym mostě nebêlê parádni barokni sochê. A tož fčêl babo, raď!
Chêstaná rekonstrukca návsê v Moravičanech bê bêla podlevá Občanské iniciativê Zachovat náves v Moravičanech necitlêvá a nerespektôje historicky kontextê. Náves vznikala podlevá fšeckyho ôž v 15. stoleti zástavbó podél cestê. Charakter hanáckéch dědin s centrem lemovanym grôntama, tê mistni só z 18. a 19. stoleti, zvostal v Moravičanech do dneška. K temô patři aji sêlnica z dlažebnich kostek, lemovaná hrôškovó álejó, kerá slóži od rokô 1939. Na dědině je vêsazená aji památečni lêpa z rokô 1919, stojijó tam dva marêánsky slópê ê pomnik padléch.
Ê gdêž bez pomistni znalosti néni možny posódit celó problematikô chêstané rekonstrukce, tym viditelnym pomêslnym jabkem svárô je záměr misto kočêčich hlav (dlažebni kostkê) ôdělat moderni asfaltové koberec. Čimž bê podlevá Občanské iniciativê Zachovat náves toto misto ztratilo svuj glanc, šmrnc ê jasné historické ráz hanácké dědinê. Ôž aji v té sóvislosti, že Moravičanê ležijó na severni hranicê Hané s bévaléma Sudetama. A ê gdêž se ôž dávno naštěsti na takovy děleni nehraje, ten rozdil je dodneška evidentni.
Jednoznačně řict, ešlê jit s dobó nebo nechat neco tak, jak bévalo – to je asi názor člověk od člověka. Ale ať tak nebo tak – néni potřeba fšecko šmahem likvidovat ani se bránit kompromisô, keré bê pomuhl to stary nepokazêt. Aspoň na fotkách je to parádni misto, keréch ôž néni moc a sami smê ani takovy nevidělê. Ê gdêž je nám jasny, že nová doba si takê žádá svoje. Držimê palce, abê to v Moravičanech dobře dopadlo!
Fotkê mámê z webô zachovatnaves.webnode.cz/fotogalerie/