Z Čech pod Kosiřem z JOSEFKOLô – Osmé ročnik setkáni mistru staréch řemesel a mistru oprati skončêl v nedělô pozdě odpoledňa. Zavolalê smê temô népovolaňéšimô, Vaškovi Obrovymô. Nechtělê smê ho ôž otravovat na place, protože každé si s nim chtěl potřepat rôkó, tož smê ho zastihlê, dêž zrovna s dalšíma ôklózelê v zámeckym parkô v Čechách p/K, gde se to všecko odehrávalo.

Ê dêž je JOSEFKOL dêcky pro lêdi kolem Muzea kočáru velkym svátkem, přênde chvilka, gdê só rádi, že je to chvála Bohô za něma. Ale tê zážêtkê a dojmê z celyho vikendô jim ôž nigdo nevezme, sténě jak fšeckém ostatním, keři během tech dvóch dni se přêšlê na lókô za Mánesuv altán podivat.

Řikal Václav, že si oddêchl takê kvulê počasi, kery s bóřkama, co se honilê kolem, nechalo naštěsti JOSEKOL na pokojô. Jináč že spadlo pár kapek v tym hicô rozhodně na škodô nebêlo. Koni to pré ale citilê v luftě a bêlê celó dobô nervózni. Nakonec to dobře dopadlo.

Na tô parádô se přêjela pré mrknót aji delegaca z ministerstva kulturê a čômělê, jak péra, co se to tam odehrává. Žêvá scéna z C. a K. kočárové manufakturê, gdê před očêma lêdi řemeslnici stavělê pohřebni vuz, rozhodně nenechala nikeho chladnym. Jak se Vaškovi lêdi následně ozévaji, tak tvrdijó pré, že tento ročnik bêl nélepši ze fšeckéch osmi. Ê dêž podle Vaška to muže bêt aji věc rozdilnyho pohledô diváka a samotnéch aktéru, ten loňské se Zlató karosó bê rozhodně takê postavil na sténé stôpinek.

Vira, naděja a láska je heslo, kery má Vašek Obru vepsany v dlažbě před svym Muzeem kočáru. Na JOSEFOKLô s atributama křiža, kotvê a srdca ho představovalê mlady děvčata. K nim se na koncô obrátilê aji fšeci řemeslnici s prosbó o ochranô a podporô v jejich dile. Určitě to stálo za to nejit k vodě a místo teho sice propotit na JOSEFOKLô triko, ale odnyst si zážêtkê na dlóhé čas.

Mrknite na fotkê, kery smê tam pro vás nablikalê, přêdámê postupně aji videa. A gdo neviděl, tak fotkê ze sobotê só toť.

0