Z Pohorê – O Pohoře se teho zas tolik nepiše. Dědinka na samé hranicê s Jihomoravskym krajem je mistni čásťó asi třê kiláskê vzdálenyho Horniho Štěpánova. Od sobotê takê vimê, že se tam vařijó skvěly guláše.

Muže bêt sto gulášu a každé je uplně inši. Nouhau (know how) každyho kôchařa podlihá névêššimô stôpňô ôtajeni a sténak, jak třeba ô šlihovice, vám bôde každé tvrdit, že nélepši guláš je ten jeho!

Gulášovy mančaftê na Pohoře rozhodně netroškařêlê. Každé ve svym kotlô mosêl navařêt stovkê porci pro ochôtnávače, keři nakonec rozhodovalê, keré bêl nélepši. A to si rozhodně přece nechcete s nikym rozházet, gdêbê nezbêlo…

A protože od roztopeni pod kotlem do momentô, gdê šéfkôchař vezmê šôfan do rôkê a servirôje, přece jenom nejaké čas je potřeba, muhlê si gulášnici ôkrátit chvilkô třeba závodem v piti piva na čas nebo romantickó projižďkó po mistnim rêbnikô.

Keré guláš nakonec šmakoval névic nevimê, protože smê to mosêlê zabalêt eště před skončenim degustace. Ale podle teho, jak se ochôtnávačum dělalê bakôle za ôšêskama bêlo jisty, rozhodováni mosêlo bêt hodně těžky. Pár fotek z Pohorê smê vám dovezlê TOŤ.

0