Ze Srdéčka (Lôdmirov) – Ô 8. května je v našim kalêndářô přêpsany Den vítězství (1945), né fšôdê bêlo dobojovany. Na Srdéčkô ô Lôdmirova na Konickô se ômiralo eště o deň pozďéš. 

A né jenom tam. Oficiálni konec válkê, teda podepsaná kapitulaca, se ôvádi 8. květen 1945. Ale tak jednodôchy to nebêlo. Prvni kapitulaca bêla podepsaná sovětskó, americkó a německó stranó ôž 7. května 1945. Dalši podpisê na kapitulacê přêbêlê o deň pozďéš. Jenomže kvulêvá prutahum až do nočnich hodin došlo k temô, že časovym posunem, v tehdéšim Sovětskym svazô bêlo o 2 hodkê vic, než ve středni Evropě, se negde ôvádi jako posledni válečné deň 8. května, negde až 9. května. Každopádně to ale platilo pro evropsky uzemi, válčêlo se dál v Asii a Tichomoři. Tam to skončêlo po atomovym bombardovánim Hirošimê (6. 8. 1945) a Nagasaki (9. 8. 1945) podpisem kapitulačnich lêstin 2. záři 1945…

Krom ôdálosti oficiálně známéch só takê přiběhê, kery si dneska ani nedovedem představit, že bêhmê mělê prožévat. O poslednich dnich válkê v Lôdmirově a jeho částich se piše v knižečce lôdmirovskyho kronikářa Dana Žákovyho ‚Když Srdéčko krvácelo’. Historijô mosimê brat takovó, jaká bêla, né jô nejak retušovat.

Přê sobotnim pietnim aktô na Srdéčkô přêpomněl takê kronikář Dan Žáku hekticky posledni válečny dně, gdê třeba ê Dětkovicám (mistni čásť Lôdmirova) hrozêlo vêpáleni nebo zastřeleni 12 chlapu, ke kerém pozďéš eště jeden přêbêl. Posledni možnosť bêla pomuct najit Němcum aspoň 4 partyzánê v okolnich lesich. Nakonec ale přêšil kvapné ustup armádê směrem na Nectavô. O deň pozďéš, gdê ôž lêdi z okoli vitalê Na Srdéčkô Rudó armádô, ale došlo přê bombardováni ustupovéch ôzlu k omylô a bombê misto na Nectavô padalê na Lôdmirov a okoli. Takê na Srdéčko kde přêšlê o žêvot tři mistni a takê nekolêk vojáku…

Zatimco v nekeréch mistech z prapopdivnéch duvodu od oslav konca válkê uplně ôstópilê, jak gdêbê se to nestalo, je dobře, že naopak třeba Na Srdéčkô za přitomnosti Klubô vojenské histórie Dukla si ôdálosti před 77 letama znovô přêpomnělê. Jak bêlo přê pietnim aktô zminěny, ani tenkrát nebêla doba černobilá a dilê se hruzê. O to vic dneska bêhmê mělê dávat bacha na takovy věcê ê dneska.

Na fotkê ze Srdéčka se mužřete mrknót TOŤ.

0