Od olomóckéch polêcajtu – Je to marny, je to marny, je to marny… Tisickrát se muže nabádat k bdělosti a ostražêtosti k neznámém vélôpkum, co se chcó nacpat do barákô, a sténak si zase negdo mêsli, že se mô to stat nemuže…

K nečemô podobnymô došlo na Biló sobotô. Štêrêaosmdesátiletó pani to stálo nakonec 6 tisicu. Piše o tem polêcejni mlôvči Miluše Zajicova. Takê si možná napřeď mêslêla, že je fšecko v ókejô, a nakonec to skončêlo uplně jináč!

Ô dveři je zazvonil jakésê pazór, že ešlê pré je jeji dcera doma.. Potřeboval bê pré od ni pučêt 4 tisice. Nô pani po pravdě řikala, že je doma sama, což teda asi bêla ta zásadni chêba, keré sópeř dokonale vêôžêl.

Dotyčné se nechal pozvat do bytô a vêžádal si pučeni mobilô, abê muhl dceřê brnknót. A tož pěkně si asi pokecalê, ê dêž se posléze ôkázalo, že vêplkával jenom tak naplano a s nikym nemlovil. Nakonec po ‚ôkončeni‘ hovorô řekl telefonista paňmámě, ešlê bê ji tê prachê nemuhla pučêt ona. Pré má na cestě nejaky zboži z Německa, přêveze mô ho taxál a potřebôje ho zacálovat.

Nakonec si lópežnik misto pochtivanéch 4 tisicu jich odnesl 6, možná abê měl aji pro taxikářa na tringélt. Dôšoval se a zařikával, že eště ten deň prachê donese, ale ôž se pochopitelně nestavil. Ale třeba mô fšeci křêvdijó, třeba eště furt takê čeká na teho taxála ze zbožim z Německa. Ono negdê tê spoje só takê nespolehlêvy…

0