Z Konice – Nekemô to šlo rychléš, nekemô pomaléš. Ale to neznamená, že bê nemuhl. Do Březskyho vrchô v Konicê si to šlapal každé stroj svym tempem. nešlo totiž o rychlosť, teda rozhodně né v tym smêslô, gdo že je nérychléš navrchô…

Jindá se tadêma prohánijó závodni auta, hlavně se ale serpentynama přes Březské vrch jezdi z Konice do Břêzska a dalšich dědin tam na horách. Jednó za rok se s nim ale dêcky popasôjó aji veteránsky stroje. A ten okamžik přêšil fčêlka v nedělô. Nédřiv se vic jak padesátka historickéch vozitek hřila na konickym náměsti na véstavě, po poledňô se pak přesônôlê o pár stovek metru dál na start jizdê pravidelnosti.

Co taková jizda pravidelnosti obnáši? Jak nám řikal Arnold Rozehnalu z pořádajiciho Veteran Vehicle Club Konica, má každé dvě jizdê a vêhrává ten, gdo je zajede s co névic sténym časem. V cilô to hlidalê fotobuňkó s časomiró přesnó na tisicinê, takže těžko bê to negdo ošêdil, dêbê měl namontovany nejaky ôdělátko, podle keryho bê se řidil. Chce to spiš znat ideálni stopô a dokonale bêt zehrané ze svym strojem. A dêbê si negdo mêslêl, že mět povoz slavné značkê je jôž polovični zárôkó uspěchô, tož se méli. Mezê autama aji motocyklama bêl nélepši obêčéné Pincek, teda Pionýr, s kerym jeho pilot obě kola zvládl s odchylkó 235 tisic vteřênê. To jistě každé ôzná, že to je fakt borec.

0