Z Konice – Gdêsê se slavil 6. řijen jako Deň ČSLA (Československá lidová armáda). Bêlo to na památkô 6. 10. 1944, gdê přê Karpatsko-dukelské operacê vstópil na naše uzemi 1. čs. armádni sbor. Duvod, proč v sobotô 6. řijna Konicó pochodovalê vojáci, bêl ale jinši.

Pro začátek jenom troška jiné histórie, ovšem takê spojené s 2. světovó válkó, respektive s tym, co bêlo na jejim začátkô. Dojednánim tzv. Mnichovské dohodê 29. záři 1938, kerá bêla ve fšeckéch jazêkovéch verzich podepsaná 30. záři 1938, mělo bêt rozhodnôtim státniku evropskéch mocnosti předaná čásť našeho uzemi s převahó německyho obyvatelstva předaná bez boja Němcekô. Od 1. do 7. řijna mělo proběhnót obsazeni prvnich štêřech pásem, tzv. páty pásmo pak mělo bêt vêmezeny dodatečně mezênárodnim vyborem a obsazeny do 10. řijna. A právě toto pásmo zabiralo Moravskotřebovsko a zasahovalo až na Konicko. Přê tem samotná Konica stála na tehdéši demarkačni čáře.

Tento historické kontext bêl ustřednim bodem sobotniho odpoledne v Konicê. Akca ‚Na shledanou pohraničí – slzy v očích roku 1938′ se sem přesônôla ze Staryho Města pod Sněžnikem, gde je Muzeum vojenské historie ze spolkem Staroměstšti patrioti. Mimo dalšich přiležêtosti se stala takê sóčásťó přêpomenôti 100 vznikô Československa v Konicê.

Dobová vojenská jednotka, vojenská technika, hasiči, skauti, slavnostni praporê. To fšecko přêšlo za pochodô Holóbkovê mozêkê z náměsti před zámek, gde mělê vojáci aji svuj tábor a atmosférô trochô odlehčêlê pěnčinšti hasiči přê vêstópeni ze svó historickó kombinovanó střikačkó.

Pro tê, keři si nechalê takovó přiležêtosť ôtyct, aji pro dalši, co bê si to chtělê eště trochô přêpomenót, mámê TOŤ nejaky fotkê, krátky video pod článkem nám poskêtl Pepa Burgetu.

0