Z Velkyho Ujezda – Ê dêž drôhá světová válka skončêla ôž před 70 letama, neznamená to, že bê ôž je to DÁVNO a néni potřeba se k k té době vracet. Ve Velkym Ujezdô v nedělô představilê knižkô ‚Umírám na prahu své vlasti’.

A néni to vubec náhoda, že měla svó ‚světovó premiérô‘ zrovna toť. Je to totiž vzpominka na Aloisa Fröhlêcha, keré s kamarádama Jaroslavem Švarcovym a Bohumilem Bednařikovym ôtekl z protektorátô. Dalê se ke spojencum, protože chtělê bojovat proti Hitlerovi. Dvóm z nich se to stalo osôdnym. Alois Fröhlêchu padl na Duklê, Jaroslav Švarcu přêšil o žêvot s dalšima paragánama přê dobéváni kryptê cyrilometodějskyho kostela v Praze. Jediné se z válkê vrátil Bohumil Bednařiku.

Zmiňovanó knižkô napsal Martin Vaňórku. Sám autor jô pak předal po žehnáni v mistnim kostele starostovi Velkyho Ujezda Josefô Jelenovi, přitomnymô senátorovi Martinô Tesařikovi a rodině Fröhlêchově rodině. V knižce je řeč aji o věcech, kery dofčelkô bêlê neznámy, včetně okolnosti trojnásobnyho pohřebô hrdinê na Duklê.

Ô pomnikô padléch I. a II. světové válkê pak senátor položêl věnce a přêpomněl hrdinstvi techto mladéch chlapu. Só to věcê, kery si asi těžko dneska dokážemê představit, tož je dobře, že se na ně aspoň furt pamatôje.

0