Poklad na Kêselce nehledéte, ôž ho našlê!

Ze Štarnova a celyho okoli – Bêla to velká expedica. Koneckoncu jak každé rok. Hledači pokladu ze Štarnova bêlê ô Ochozské kêselkê před dvóma letama, ale sotva tam dorazêlê, tak přêšla bóřka jak sviňa a fšeckê je vêhnala. Tož se tam letos šlê znovô podivat, ešlê tam ňákê poklad eště nezbêl. A ono ja!
Letošni plán bêl jasné. Vêrazêt na Kêselkô a nenechat se tam odsáď ôž vêhnat, abê se to tam muhlo pořádně prošmédit. Sóstředěni expedice začalo ve středô kvičeró na Štarnově v Liskáčách, gde bêl prvni ukol, teda najit tajnó mapô na dalši cestô. To se přêrozeně povedlo a tak ve štvrtek během dopoledňa po přenocováni ve stanech se muhlo vêrazêt.
Velitelem bêl, jak každé rok, Ružêčka Václav, kôchař Ivoš Švéda bévá pravidelnó posêló tymô, nechêběl ani zdravoťák Jura Páleniku a nově bêla ôstanovená funkca kronikářa, keryžto pověřeni dostal Furtovnik, respektive Miloš Havelku a tymto svoje posláni takê plnilê.
Cesta ke Kêselce měla jednô občerstvovaci zastávkô na benzince na Vyšehradô a nekolêk dalšich menšich zastávek s hledánim ôkrêtéch vzkazu s dalšima inštrukcama. Gdo potkal tôto karavanô připadně na Zavadilce, tak podezřely ticho neznamenalo, že só až tak otráveni, ale až do odvoláni mělê fšeci nařizenyho bobřika mlčeni. Abê si chlapi, co jim dělalê doprovod, trochô oddéchlê a nebolela je hlavinka. Ke Kêselce se dorazêlo za časnyho odpoledňa a hneď se fšeci pôstilê do teho hlavniho, což bêlo hledáni pokladô. Jak velitel Ružêčka Václav přêznal, v tymto ohledô mosi mančaftô vêslovit nespokojenosť, protože celá akca, ač předem technickê ê taktickê řádně plánovaná a přêpravená trvala hledačum pokladô dyl, než se počitalo. Zároveň kostatoval, že ve vycvikové fázi bôde potřeba do budócna na tym zapracovat.
Ê dêž hledáni pokladô je primárně ôrčeny ostřileném chlapum, keři svy potomkê vedó k zálesáctvi a přežêti v přirodě, přece jenom na večir dorazêlê aji mamê s napečenéma bôchtama, vercajkem na spani a ložnim prádlem. V družné atmosféře se ô ohňa sedělo až dlího do nocê. Noc každé prožêl po svym. Ranni véročni oheň bêl přiležitosťó pro sděleni si zážêtku a zkôšenosti. Tož teda za rok zas!