Řeknô vám to tak. Gratulováni kolem přelomô rokô je jenom spiš takovó společenskó formalitó. Jako že se to dělá a tak. Negdê se nande aji ta skôtečná ôpřimnosť, za tô sô pak rád dvojnásob, ale só chvilkê, gdê mě to nanévéš nasere. A tê přêndó uplně spolehlêvě, dêž nejaké světák vêrôkôje s přêblbléma HEPYŇUJÍRAMA. To v ten moment vim, že celé dalši rok muže bêt aji docela uplně na hovno, protože dêž ôž si nedokážem ani po našem popřát do novyho rokô, tož to smê na tym asi hodně zle. Ale náděj neztrácim. Sténě, jak přêhlóplyho Santklausa pomalô bere čert a znovô začénámê bêt zas hrdi na svyho spolehlêvyho Jéžiška, snaď aji v temto přêndó pomélenci k rozômô. Dêž to objektivně zhodnotim, nemêslim si, že bê Santóš nakládal pod stromeček lepši dárečkê, že bê bêl Jéžišek jenom chôdši přibuzné. Sténě tak nebôde dalši rok lepši jenom pro to, že to nekemô předhodim poanglikánskô. Takové vinš ôž nikemô nevěřim tôplem.

A tož fšeckém fšecko krásny, ale sem tam aji nejaké ten kopanec, abêste si dokázalê pak vic vážêt teho dobryho. Ôžévéte si tehoto rokô bez zdravi a pokuď možny bez nasranosti!

0