Z orkestra – Ôž to bôde za chvilkô rok, co se křtilo stěžéni cédéčko Ružêčkê Václava a jeho tajemnyho studiovyho sóborô KAKTUSIS s názvem Blá, blá, blá…! Tadê je jedno maly přêpomenôti.

Před rokem se ôž finišovalo, abê se slavnostni křest v pulce srpna přê pivnich slavnostich na Štarnově stihl. Samotné šlágr Milôjô Tě! je ale o vic jak rok starši a jenom čekal, až se přêdaji eště dalši kóskê a dá se to fšecko dohromadê. Kyčovitéch pisniček o lásce je hromada. A jak řikávalê Šimek s Grossmannem: Buď ona ho má ráda a on jô nemá rád, nebo on jô má rád a ona ho nemá ráda, v nélepšim připadě se maji oba rádi, ale pak to má tak užasně slabó melódyjô, že je to o ničem!

Co si bôdemê nalhávat, takovy šlágrê bévaji naivni, ale realita je uplně jiná. Mnohem věči pochopeni mámê pro připad, gdê si ti dvá dotyčni mužó řict „Tê vole, Tê krávo!“, ale zároveň to skonči tym, že se v podstatě milôjó a nestêdijó se za to. Tož o nečim takovym šlágr Ružêčkê Václava, ke kerymô Furtovnik přêspěl autorskê ê interpretačně, tak nejak je. Tagže jenom pro titulkê: Hudba, hrani a zpěv Ružêčka Václav, zpěv Helena Baronova, text Miloš Havelku. Přejemê přijemné poslech.

0