Z prostijovskyho Špaléčkô – Těžko řict, na co bôdó vzpominat dnešni mimina a dorostenci, ale pro generacô jejich stvořitelu je Igráček POJEM. Neni jisty, ešlê tym ôchvátite svoje ratolistkê, ale na véstavô do Špaléčka je pro jistotô s sebó vzit mužete.

Přesvědčovat dneska děcka, že bévalê časê, kdê o počitačich nebêlo ani vidô ani slechô, a tym névěčim povêraženim bêlê třeba aji takovy Igráčci, temô asi nikdo věřêt nebôde. Ale bévalê časê takovy.

Prvni figurka se objevila v rokô 1977 a po zednikovi igráčci představovalê spóstô dalšich řemesel a bêl to tenkrát opravdové hit. Kdo neměl Igráčka, tak bêl v autô (out). Ale co neni, muže zase bêt. Nebo spiš ôž je.

Do prostijovskyho Špaléčkô se dostala pôtovni véstava tadê tech všeckéch čulibrku. Je jasny, že nad něma jihnó spiš dospěláci, než ten potěr, ale stává se, že aji pro ledasjaky to potomstvo se Igráček muže stat nepostradatelnym. Řikala Maria Bočkova z muzea, že tam maji fakt docela fofr, možná aji proto, že só fčêlka jarni prázdninê. Ale fakt to stoji za to. Ten, kdo to zrovna nestihl, eště nemusi vêtahovat šnuptychl na ôtiráni slz, protože Igráčci v Prostijově eště chvilkô zvostanó. Podělany bôdó mět až 11. května, pak pofrčijó dál.

Bêl se tam mrknót aji náš kamoš, vám ôž známé Jura Pospišêlu a poskêtl nám z teho svoje videodivánkê.

0