Pěnčinšti hasiči si naplánovalê oslavê na třê dni
Z Pěnčina – Dalši dobrovolné hasičské sbor slavil. Tentokrát v Pěnčině. Od svéch prvopočátku to maji rovnéch 125 let a tož to je pádné duvod si to přêpomenót, aji pořádně zapit.
V pátek slavnostni schuza, v sobotô samotny oslavê, v nedělô pak eště osmé ročnik Pěnčinskyho kila, to je závod jedntlêvcu na 100 metru překážek. A tož to spláchlê fšecko z jedné vodê načêsto.
A protože mámê k Pěnčinô hodně osobni vztah, je pochopitelny, že takovó přiležêtosť smê si nemuhlê nechat ôjit. Na pátečni slavnostni schuzê se hlavně mlovilo, pak vêznamenávalo a pak zase mlovilo a pak jenom tak plkalo. Mosêlo se probrat celéch 125 let pozpátkô. To ale muže gde gdo pěnčinském závidět, protože je tadê jedna z néstaršich kronik na Konickô, tagže aji podrobnosti o hasičách só hodně podrobny. Je z čeho čerpat a naopak aji o to vic ocenit s jakym elánem do teho předci šlê, aji dêž bêla doba dovijaká a k zakópeni vystroje zastavovalê ê svuj majetek…
Nakonec došlo aji na oceňováni a vêznamenáváni. To névêšši vubec dostal sóčasné, a historickê nédyl funkcô vêkonávajici (ôž 26 let), jednatel Ladislav Havelku, keré ve sborô strávil ôž bez mála polovinô celé jeho histórie. Předával mô ho starosta okresniho sdruženi Jan Brabcu a tak trochô zalêtoval, že Řád svatyho Florêána je vubec to névêšši vêznamenáni, co se ôdělôje, protože určitě pro hasiče teho eště hodně ôdělá a ôž nebôde se za to čém odvděčêt. Ale o metálê ô dobrovolnéch hasiču přece nende, Jak bêlo aji přêpomenôty v diskuzê, obecně se jenom málo spolku dá svó letitó histórijó srovnat v hasičama, keři nesó na dědinách jenom od hašeni. To ve srandě podotkl aji starosta spřátelenyho okrskô Drahanovice Pavel Navrátilu, keré řikal, že jejich okrsek muže nabidnót opravdô komplexni slôžbê, protože mezê hasičama maji dva varhanikê, farářa aji hrobařa… :-).
Sobota pak bêla slavici aji pro veřejnosť, kerá se moc nenechala šturmovat, Hasiči maji v pěnčině opravdô dobry mino a jejich oslavê bêla jednoznačně společenská ôdálosť. Kromě tech némenšich se ze svym požárnim utokem ôkázalê ê pěnčinsky děvčata , kery se letos probojovalê až na mistrovstvi republikê, přêjelê profici z Konice, zásahová jednotka z Kostelca, ‚pěna‘ ze Slatinek, tochô jiná ‚zásahová jednotka‘ ze Ždětina (Zdětín) a nakonec nemuhlê chêbět ani domáci ze svó ‚kombinačkó’, teda historickó kombinovanó střékačkó na motŕové aji rôčni pohon z rokô 1924. Tróbila Holóbkova mozêka, a tož to bêlo ze fšeckó parádó.
Nedělni Pěnčinsky kilo, to je čêsté závodni adrenalin. Ale aji to ôkazôje, že hasiči v Pěnčině nehledijó jenom na to, co bêlo. Hlavně poslednich 20 let o sobě dávajit vědět opravdô hodně nahlas. Ale je to takê pověstná sklêzeň za to, co se tadê zaselo gdêsê před 40 letama, dêž si začalê hledět maléch od děcek, z keréch vêrostl aji sóčasné starosta Jirka Jašku. Tagže ono to fungôje a v Pěnčině to vijó, protože pro mlady maji mezê hasičama pořáď mista dosť.