Z Prostijova – Přeméšlet nad tém, jak to ô nás vêpadalo v době, keró smê nezažêlê, to je dêcky takovy fantazirováni. Přê tym si to ale málogdo dokáže reálně představit. Véstava Žêvot na Jantarové stezce v dobách Keltu bê muhla neco napovědět, jak vêpadala Haná eště před našém letopočtem.

Jak vêpadalo Prostijovsko v době laténské? Předně bê bêlo dobry řict, že de o obdobi zhrôba 500 let před našim letopočtem, až do přelomô věkô, teda do rokô 0. Ôž v té době to ale ô nás žêlo, ê dêž bê bêlo asi naivni si mêslêt, že bêhmê se tenkrát tadê domlovilê hanáckê…

Nálezê ale dokazôjó, že náš rajón ležel na Jantarové stezce, kerá protinala Evropô ze severô na jih, teda od Baltô až po Středozemni moře. Známó zastávkó na této trasê bêlo dnešni Maly Hradisko, gde je světoznámy oppidum Stary Hradisko. Není to ale tak dlóho, co bêla objevená aji nižinná osada pro změnô Němčêcách nad Hanó. Asi se to ale tenkrát takê menovalo jináč…

Zatimco Hradisko je ôž prošmátrany křižem krážem, množstvim nálezu překvapilo právě němčêcky naleziště. Kromě ruznéch šperku a náramku, čê drobnéch plastik, tadê objevilê aji ‚fabrikô‘ na vyrobô skleněnéch gorálku, kerá se tak stala néstarši doloženó sklozpracujici dilnó v Evropě.

Razêlê se tadê aji mince a vêrábělê opaskê. Objeveny prachê pocházijó skoro z celyho Středomoři, tož je jisty, že se tadê kšeftovalo na mezênárodni urovni. Jasny teda je, že Němčêce v té době nebêlê jenom taková nejaká dědina!

Neco z nálezu je vêstavenéch právě na zmiňované véstavě Žêvot na Jantarové stezce v dobách Keltu, k temô je eště k viděni neco z névětšiho moravskyho depotô objevenyho ve Pteni, zastópeny só aji dalši naleziště v Biskôpicách, Hrôbčêcách, Klenovicách ê jinde. Véstava je otevřená v hlavni budově prostijovskyho muzea na náměsti T.G. Masaryka eště do 8. června.

0