‚K Andilkovi‘ se jezdi na póť pořáď, ê dêž dneska je to ôž troškô jináč, než to bévalo

Ze Stražêska – Na Strážo se nejezdi jenom na kópák. Eště o nejaky stoleti dřiv, než nejaky kópliště tadê vubec bêlo, se sem jezdilo na póť ‚k Andilkovi’. A tož smê se tam bêlê v nedělô takê podivat.
Stražêské kostylek je neomylnym orientačnim bodem ôž z dálkê. Prvni zářijové vékend se sem dêcky jezdilo na póť. A jezdi se dodneška. Kostel na Stražêskô nemuže bêt pochopitelně zasvěcené jináč, než Andělum Strážném. V cirkevnim kalêndářô sice tento svátek přêpadá až na 2. řijna, ovšem v rakóskéch zemich, v té době teda aji ô nás, se slavil do rokô 1913 prvni zářijovó nedělô. A tož to tak zvostalo, a né jenom na Strážô, ale třeba aji na čelechovské Kaplê.
Nedělni hodové program se odehrával rovnó na dědině, částečně před obecnim óřadem, gde cely dopoledne hrála Gábina V.G. s Vlastikem Greplovym, před ‚mezêstěnama‘ stál pro změnô medové krámek, hlavni hodovy centrum bêlo před hasičskó zbrojnicó, gde se našlo neco pro děcka aji dospěly. Mimo to bêla eště otevřená hodová véstava na obecnim óřadě.
Ale jaká bê to bêla póť bez slavnostni póťové mše svaté. Na jeji začátek smê se takê vêpravilê. kostel z rokô 1728 ôž sice nebêl narvané k prasknóti, jak gdesê, ale aji tak si sem našlê cestô aji přespolni pótnici, keři tradicô póti ‚k Andilkovi‘ pořáď ôctivaji a je to tak dobře.
Nafotilê smê nejaky fotkê jak z dědinê, tak aji z Křižové cestê ke kostelô, tož se mužete TOŤ podivat, jaky bêlo nedělni dopoledne na Strážô.