Z Konice a okoli s fotkama Janê Šimikové a Jirkê Fialovyho (Aji s poslechem) – Mět svyho Yetiho, to je kult každyho pořádnyho pohoři. Pár let se ale ôž vi aji o Konickym Yetim. Néni to ovšem žádná chlôpatá potvora, ale triatlonové zêmni závod. 

Je to trochô zašmodrchany, štvrté Konické Yeti bêl vlastně páté, ale to zas tak neva. Po nultym ročnikô ôž bêlê fšeckê ostatni řádny, a tak kromě letoška muže závod slavit pulkôlatinê aji za rok.

Řikal nám jeden z organizátoru Jarda Kominku, že pochopitelně só dêcky nachêstani aji na ‚sôchó‘ variantô, teda bez snihô, ale letos to nebêlo potřeba. Vêcházi jim to pré na střidačkô, a tak dneska si mužó né jenom organizátoři, ale lêdi na Konickô vubec, bêt skoro jisti, že za rok tóto dobó snih nebôde…

Co takové Yeti obnáši? Ôž smê naznačovalê v uvodô, že de o zêmni triatlon, teda sótěž ve třech navazôjicich disciplinách. Tó prvni je běh na lyžich (sôchá alternativa na bicyglách), ten měl neceléch 13 kilometru a startoval z lôdmirovské pilê přes kladecké ledovec a zpátky. Pak následoval běh do Konice, keré podle Jardê Kominkovyho mistama spiš přêpominal broděni, protože snihô bêlo aji po prdel. Finálovó disciplinó bêla střelba na Radošovcô. Tô v plné parádě nachêstalê obyvateli této konické štvrtě.

Do startovni lêstinê se zapsalo 38 závodniku z puvodnich asi 45, zbêtek omaródil. Poprvni se letos závodil aji ‚Konické Yetik‘ v děcké kategórii na polovičnich dištancich. Na kompletni vysledkê se mužete podivat pod článkem. Fotkê Janê Šimikové a Jirkê Fialovyho só TOŤ.

yeti2017_vysledky

0