Od přerovskéch polêcajtu – V Přerově só asi pěkni kaňóři, jak tak přêcházi jaro. Minôlé tédeň smê TOŤ psalê o jednym takovym Rómeovi, mlôvči přerovskéch měšťáku přênáši dalši svědectvi o nenaplněné vášňê.

V nedělô po šesté hodině přêšla na stopadesátšestkô hláška, že nejaké pani nechce dat pokuj nadržené chlápek a jeji odmitavé postoj se snažêl zvrátit tém, že ji předváděl svyho pinďóra. To jô ale neobměkčêlo, naopak vzala nohê na ramena, hókla na vrátnyho z nedaleké fabrikê, a ten přêvolal pomoc.

Dêž se ale vrátila zpátky na cyklostezkô, čekal tam ten haňbář ôž zase na ňô a znovô ji začal dělat nemravny návrhê. Kromě teho, co ôž měl vêtaženyho, začal táhat aji prachê a zároveň ê vêhrožovat. To se ôž ale objevilê na obzorô měšťáci, tagže krom teho, že nic nebêlo a jeho vášně zvostalê neopětovany, se takê neplánovaně proběhl. Ovšem doplatil na skôtečnosť, že neměl vêpilované styl etiopskyho vêtrvalca, v nasazenym tempô ho brzdilê rozeply gatě a ještě navic aji skoro 2 promila nebêlê ten správné pohon, neměl proti strážnikum v autě šancô.

Nakonec bêl zadržené a dostal želizka. Ešlê ho aspoň tê gatě nechalê zapnót, ať nebôdi veřejny pohoršeni, nebo to naopak nechalê jako předmět doličné pro přêvolany stáni polêcajtê, keři si ho pak převzalê, to ôž se ve zprávě nepiše.

0