Znovô z Číža. Tade se ôž oteplôje, snaď to donde aji k vám!

Z Čiža, od našeho redaktóra Miloša Havelkovyho – Třeskôty mrazê só ôž pryč. Ale eště je to takovy lêknavy. Jeden deň ôž bê šla teplota pomalo k desitce, drôhé deň se to motá kolem nulê…
Ale počasi neporôčimê, chvála Bohô, a tož tôto pasáž přeskočmê. Jak se mám, co dělám? Mám se dobře, nedělám nic. Ê gdêž – jak se to vezme. Poválet mě tadê moc nenechaji, v pruměrô 3 – 4 procedurê denně, a gdêž v nedělô ráno se máte nechat proplesknót masérem, to ste probrani v tô ranô… Ale co si stěžovat, mêslijó to s nama dobře. Nakonec vám masér popřije, ať vám masáž slóži ke zdravi – tož to se na něho nemužete zlobit!
Ale že bêch se tadê citil uplně, jak ô cêzich, to rozhodně nêê. Na hodposkym vyvěsnym štitě v dědině totiž nende přehlidnót, že čepôjó Zubra. Navic, co muže bêt lákavjéši, gdêž se hospoda v láznich menôje Procedura. Ale ba věrô, nenašil jsem kôdêma se tam leze. Spiš to vêpadá, že je to nejaká letni zehrádka, takže sem ôtřel. V lázeňskym lokále pro změnô čepôjó Plzeň, ovšemže na to jaksê nemám hôbô, ale to je muj problém.
Po cestě, aji přimo toť sem zaregistroval, je eště neco, co doma nemámê. Teda kromě té léčêvé vodê, kerá se dilem popiji a dilem vás v ni máchaji. Zatimco na severô, tam na Těšinskô, bêlê názvê dědin psany českê aji polskê, od Košic až sem pro změnô je fšecko pomenovany slovenskê aji maďarskê. A tož bêch navrhoval, že bêhmê muhlê aji ô nás na Hané zavist, že kromě oficiálniho názvô bê se na cedôlô psalo, aji jak se to menôje po našem. Nô nemělo bê to neco do sebe? Bôďmê trochô světovi!
Na nejaky fotkê z nedělniho špacirô se mrknite TOŤ.