Od prostijovskéch polêcajtu – Je to pěkny, gdêž se lêdi navštěvôjó, posedijó, pokecaji, kafêsko navařijó. Ale fšeckyho s miró! Dobry je totiž aji vědět, gdê je ten pravé čas zvihnót prdel a odejit.

Ešlê to měla bêt puvodně oslava prvniho jarniho dňa, těžko řict. Každopádně ve středô zavolala na prostijovsky měšťákê pani, kerá si pré pozvala na hratvô chlapa, a ten fčêl né a né se mět k temô, abê se pakoval.

Ve večernich hodinách se teda na ôdanó adresô vêdala hlidka strážniku. V bytě, co bê návštěvnika, našlê štêrêcetiletyho bezďáka. O tym ale hostitelka neměla puvodně ani tôcha, jednodôcho se ji nesvěřêl.

Strážnici nechtěnyho hosta vêkázalê. Ten nedělal drahunô a vêstřelêl. Pani si vêslêchla pak kázáni o tem, že má dávat bacha, keho si zve dom. Fčêl pude jenom o jeji štěsti, ešlê teho bôde dbat.

Nahlidnóti do bévákô jednyho bezďáka je jenom ilustračni,

0