Od prostijovskéch polêcajtu – V nekeréch připadech je na zváženó, na či straně je vlastně právo. Každé si svoje nárokê totiž vêsvětlôje po svym. Jak teda se postavit k problémô, ešlê je vic svoboda côráni nebo ochrana zdroju pitné vodê?

V utery o jedné hodině po poledňô se chtělo štrnástiletymô puberťákovi côrat. Hold – přiroda se neptá. Bêlo to v Prostijově ô mistniho nádraži. Gdêž ale skočêl do šáši vêkonat potřebô, ze zló se potázal. Hrôbě se to totiž nepozdávalo dvacetiletymô bezdomovcovi, keré v tym mistě měl aji s dalšima svoje teritórium.

Ve sporô ale nešlo o veřejny pohoršeni, jak bê se dalo předpokládat. Podle minkê odpurca totiž pubescent vêkonával svojô potřebô ô stôdně, ze keré beró vodô na piti. A to, pravda, je ôž závažné argument. Côrajici ale vyzev neôposlechl. Jak to takê zastavit, že? Skončêlo to teda boxerskym direktem do usměvô.

Chlapec sice bêl ošetřené ve špitále, ale zraněni nebêlo vážny a nijak ho neomezi na běžnym zpusobô žêvota. Za to ô dvacetiletyho bezdopmovca je ujma poměrně pravděpodobná. Za přestópeni občanskyho sóžêti muže dostat pokôtô až 20 tisicu.

Fotka je jenom ilustračni.

0