Od nás, s psanim a fotkama od Alenkê a Václava Adamovéch – Néni od věcê se z časô na čas vêpravit kósek za hômna. Ôznávámê, že městečko St. Wolfgang néni zrona vedléši dědina, ale na drôhó stranô – kolêk z vás tam bêlo?

Pro ‚horê’, kery se se začinaji zvihat za Kostelcem na Hané, je charakteristická štreka z Prostijova přes Chornice do Třebovic v Čechách, potažmo teda do České Třebové. Vlakum, co se tadê prohánělê, se odjaktěžêv řikalo Čôjinské strela. A ê gdêž toť ôž parni mašinkê dávno nefrkaji a s letama klasicky sópravê ôž vêtřidalê Regiónkê (Regionova), po této horské štrece se vlakê prohánijó furt.

‚Moravská západni‘ má nepochêbně svoje kózlo, ač bévá často terčem posměšku, protože to tadêma nejezdi, jak na koridórô, naopak oblókama mezê lesama se vláček jenom tak lážo plážo plazi. Maly srovnáni s ozôbnicovó dráhó v rakóskéch Alpách sice nemosi bêt zrovna akurátni, ale co?! Dokáže si negdo představit, jak bê trať vêpadala, gdêbê tê naše ‚horê‘ mělê nejaké ten nadmořské metr navic?

Obrázkê, kery nám Alenka a Václav Adamovi poslalê, só na jednô stranô romanticky a kózelny, na drôho stranô mosi člověk dat klobók dule před tym, jak jô gdêsê před 127 letama jenom s lopatama a krômpáčama stavělê. Jaky to mosêlê bêt hlavê, abê technickê vêřešêlê stavbô štrekê v tak náročnéch podminkách, v mistech, gde to bêlo doslova proti fyzikálnim zákonum. A povedlo se. Před staréma machrama smê s dnešnima nárychtôňkamajenom táááák malinkati. Přê tem je uplně pôtna, ešlê se po glajzách proháni Čôjinská strela nebo mašinkê po ozôbnicê zdolávaji strmy kopce…

Neco vic nám o tym napsalê Adamovi a přêdalê aji pár obrázku.

V rámci naší dovolené jsme mimo jiné absolvovali úžasnou jízdu vláčkem – ozubnicovou železnicí z nádherného města St. Wolfgang na horu Schafberg.

Pár základních informací:  Vláček během asi 45 minut vystoupá do výšky 1732m n.m.  Trať byla uvedena do provozu už v r. 1893 a tak je v provozu dosud…..  Je to úžasný zážitek se touto tratí svézt. Max stoupání trati je 26%. Disponují pěti původními parními lokomotivami z r. 1893 a 1894. Dále tady jezdí 4 moderní parní lokomotivy vyrobené ve Švýcarsku v r. 1995 ve Winterthuru - vytápěny topným olejem a 4 dieselelektrické lokomotivy.  K tomu je celkem 15 osobních vagonků a také 6 nákladních pro navážení materiálu při opravách trati, resp. zásobování apod nejstaršího horského rakouského hotelu na vrcholu Schafbergu ve výšce 1785 m.n.m.  (na vrcholu je ještě odbočka trati vedoucí až k hotelu)

0