Od nás, s žádosťó od skupinê Mala Haná Historická – Stary fotkê maji takê trochô té mystikê. Protože dokazôjó, že ê gdêž smê tadê eště nebêlê, svět fungoval ê bez nás. A lêdi se mělê rádi, bralê se, mělê děti… 

To se zašmátrá v šuflikô, vêtahne se škatôla ze staréma fotkama nebo omakany album. A pak se tym probíráte, diváte se, jaká bêla mama nevěsta a tata štramák, gdêž se bralê, jak vám lezl palec z rozšklóbléch punčocháču na fotce s autičkem nebo panenkó od Jéžiška. Ê gdêž vidite tê fotkê postopadesáty, furt vás nepřestávaji dojimat. Fšeckyho ale do časô. Jak kráči ten technické pokrok, máte sice takê počitačovó škatôlô narvanó digitálnima fotkama, néni ale furt nejak čas je přebrat a ôdělat z nich fotkê skôtečny. Stroj ale časem veme ďas, a s nim zmizne aji kôs vašeho života. A najednó se néni ani nad čim dojimat. On ten analogové věk měl neco do sebe.

Zpátky do analogovyho věkô nás vrátila ê fotka, s keró se na nás obrátilê z facebókové skupinê Malá Haná Historická. Nende totiž o nic menšiho, než o pátráni po hledané osobě… Ale nebujte, néni to zpráva z polêcejnich análu. Krásnó dámô na fotce, aspoň z té dobê, si néspiš ôž nigdo nepamatôje. Letama ale možná gdêsê s ňó muhl negdo přêjit do stykô nebo dokonca bêt ê do přizně. Fotka pocházi z ateliérô Klič, keré provozoval žêvnosť v Konicê a v Jevičkô. Tož třeba se Františka nande…

S jistotó mužemê vêlóčêt akorát možnosť, že bê fotka bêla věnovaná našemô redaktórovi Milošovi Havelkovymô .

0