Z Leštinê, s reportem a fotkama od Môšáka – Letni dovoleny, to je takovy stěhováni národu. Zatimco od nás jezdijó lêdi se rozplácnót k móřô, do Leštinê pro změnô zajiždivá indiánské kmeň.

Néni divô, že indiáni se do Leštinê znovô vrátilê. Pokaváď provedem malé historické exkurz, tož se dozvimê, že totok uzemi bêlo osidleny ôž v pravěkô. Dukazê teho pocházijó z dobê bronzové a železné, takže aji nejaky 4 000 let pozpátkô. Nebêlo bê teda ani divô, gdêbê se toť gdêsê ochométal aji nejaké indiánské kmeň a ten přêjel do Leštinê hledat svoje kořeně…

Ale fčêlka vážně. Ač se uplně nemosi vêlôčovat, co bêlo zminěny o odstavec véš, v tymto připadě si na indiánê Leštinšti spiš zahrálê. Bêlo to totiž téma přiměstskyho tábora pořádanyho Estrádnim sóborem VEŠke, z.s. To jenom abêste neřeklê, že vás tadê držimê v nejakym blôdô a dezinformacách :-)!

Jak ôž se stalo dobrym zvêkem, z techto končên nám sdělôje té nezarôčeňéši informace náš kamoš Michal ‚Môšák‘ Môchu. Ani v tymto připadě to néni ináč. A tož si chvilkô spočnite a ponořte se do jeho ‚máyovkê‘ :-). K temô se TOŤ mužete proklikat nejakéma fotkama.

Indiánský kmen ovládl na týden Leštinu

    V týdnu od 17.7. do 21.7. se v Leštině konal pro děti 1. stupně základní školy příměstský tábor, který zde tradičně pořádá Estrádní soubor VEŠke, z.s. Letošní ročník se nesl v duchu indiánské tématiky. Program pro děti byl opravdu nabitý. Tábor je vždy zaměřen všestranně – tvořivě a sportovně, ale také vědomostně a do určité míry i umělecky. Děti do tábora nastupovaly denně do 08,00 hod. a končily v 16,00 hod. Co bylo náplní tábora letos? Po příchodu a přidělení k oddílu se děti vzájemně představovaly a seznamovaly s ostatními členy svého kmene formou různých her. Vyráběly si svou kmenovou vlajku a nacvičovaly vlastní bojový pokřik. Dále si vyráběly předem připravená nabatikovaná indiánská trička a zhotovovaly hudební nástroje, které na konci tábora použily v závěrečném programu. Malí budoucí indiáni navštívili místní statek, kde se seznámili a zapojili do prací spojených s chovem zvířat. Kydali hnůj, nosili slámu a seno, česali koně a dojili krávu, Poklidili a nakrmili drobná zvířátka a postarali se o drůbež. Se svými vedoucími a praktikanty se děti vypravily do vedlejší obce Lesnice, kde už byli očekáváni na ranči. Zde se spolek Pro dotyk, z.s. zabývá mimo jiné canisterapií a hipoterapií a děti si mohly vyzkoušet práci ve stájích i se závěrečnou projížďkou na koních. I představení práce s asistenčním psem bylo pro děti velmi zajímavé a poutavé.

Oběd dětem zabezpečoval spolehlivý tým pracovníků oblíbené místní Zmrzliny u pomníku. Je třeba jim vyslovit velkou pochvalu, protože jídlo bylo opravdu dobré, chutné a prostředí, v němž se účastníci stravovali, velmi kulturní. Po každodenním krátkém poledním klidu si děti poslechly hezkou pohádku nebo sledovaly zajímavý film. Pak pokračovaly v nácviku indiánských písniček i s vyrobenými hudebními nástroji. Ve středu odpoledne měly děti workshop s bublinami, večer táborák a v noci je čekala stezka odvahy. Středeční noc strávily s ostatními dětmi v sokolovně. Nikdo z malých indiánů a indiánek nespal doma.

Poslední den čekala děti celotáborová indiánská stezka, kde zúročily vše, co se během tábor naučily – střelba z luku, zdravověda, střelba ze vzduchovky, přechod přes lanovou lávku, skákání v pytli, vázání uzlů, vědomostní test ze života indiánů a mnoho dalších zajímavostí. Po ukončení této stezky čekala táborníky cesta za pokladem.

Vyvrcholením celého tábora se staly indiánské slavnosti, v nichž děti předvedly šamanský tanec kolem týpí a kůlu, kde seděl hlavní šaman kmene a náčelník všech náčelníků Bílý Orel dohlížející na celý tábor při plnění úkolů jím stanovených. Úkoly zanechával pro děti denně a rovněž i denní vyhodnocení bylo vždy započato přečtením jeho dopisu, který tam pro malé indiány zanechával. Budoucím malým indiánům kmenová rada přiřadila indiánská jména a těmito jmény byli malí indiáni představeni divákům na slavnostech. Po složení slavnostního slibu následovalo malé kulturní vystoupení ve formě tří indiánských písniček i s doprovodem hudebních nástrojů. Na závěr byly děti oceněny předáním drobných upomínkových předmětů s certifikátem a sladkostmi.

Především je třeba poděkovat celému týmu organizátorů VEŠke, z.s., který tábor připravoval i realizoval. Každý obdržel určitý úkol v závislosti na svých schopnostech, možnostech a času. Jejich nesmírné nasazení, čas, energie a chuť pracovat s dětmi byla až neskutečná. Parta lidí z tohoto spolku ví, proč tyto akce připravuje a je si jistá, že vše, co dětem vkládá, se jednou vrátí a snad v budoucnosti se najdou právě mezi dětmi jedinci, kteří v jejich práci budou pokračovat.

Velké poděkování patří i všem partnerům a sponzorům, zejména vedení obce Leština. Díky poskytnutí prostor sokolovny našly děti skvělé zázemí pro vybudování indiánského městečka. Na závěrečném vyhodnocení tábora si všichni organizátoři slíbili, že v této aktivitě budou pokračovat a už nyní přemýšlejí, jaké téma zvolí pro další rok.

0