V POLOMI ZNOVÔ HRÁLA DECHOVKA: Ze Světelské desitkê je dvanástka, ale pré to néni počtem členu, spiš kvalitó!
Z Polomi – Asi bê se dalo řict, že dechovka je nesmrtelná. Aji tym, že se objevôjó furt novi mozêkanti, keři dechovce holdôjó. Přêrozeně bê to nešlo bez teho, že bê nemělê žádny poslôchače. V Polomi se to zešlo dokôpê!
Letni dechovkovy odpoledne v Polomi je ôž tradicó. Nedělni ‚čaje‘ na parketě ô hřišťa bêlê teda spiš ôž očekávany, než překvapivy. Jasněže v tym dobrym slova smêslô. Po letech, gdê toť vêhrával Dechové orchestr Malá Haná, loni nastópila Světelská desitka ze Světlé ô Šebetova. Ale znaly mozêkantskyho žêvota jistě nepřekvapilo, že se mozêkanti v ruznéch tělesech často prolinaji. A je to aji připad techto dvóch zmiňovanéch kapel… Dukazem muže bêt ê to, že si s něma improvizovaně zazpivala aji naša redaktórka Helenka Havelka Baronova.
Oproti loňskô ale přece jenom eště jedna novinka přêbêla. Ze Světelské desitkê se do letoška stala Světelská dvanástka. Tož smê se trochô poptalê, jak to je. Od zpěváka Jurê Palánovyho a kapelnika Radovana Hlaváčkovyho smê se dozvědělê, že se to neřidi počtem členu, ale kvalitó. Rozdil jak mezê desitkó a dvanástkó pivem …
Přitomny nebêlo potřeba podezirat, že só to fšecko dechovkáři tělem ê dôšó. Zaznamenalê smê třeba aji zasvěcené hovor odrustléšich pánu o Sabbatech (Black Sabbath) a řiznym rockô vubec. Ale posezeni přê dechovce bêlo takê duvodem vêrazêt ven, splknót a možná takê neco domlovit. A tak to má bêt.
Pár obrázku z Polomi je TOŤ.