Od nás – Předem přêznávámê, že smê na informacô narazêlê v novym konickym zpravodajô, a tož považôjemê ze správny to ôvist jak agenturni zdroj. Na věcê samotné to ale nic neměni!

Gdo bê nevěděl, gde je Křemenec, tož ať mrkne na mapkô Konicka a prstem sjede mirně na jihovychod. Malá dědinka má kolem stovkê obêvatel, je mistni čásťó Konice, ale má takê vlastni obecni znak. A né, že bê to bêla jenom nejaká recesa…

Nové znak Křemenca vêcházi ze zdokumentované pečeti na dokumentô z rokô 1820. Je na ni kuň ve skokô, což se takê stalo základem pro nové znak vêtvořené heraldikem PhDr. Zdeňkem Kubikem. Jak piše v konickym zpravodajô předseda osadniho vyborô Jakôb Křesala, impulzem pro vêtvořeni znakô, keré bêl ôž schválené osadnim vyborem ê městskó radó v Konicê, bêla iniciativa křemeneckéch hasiču, keři ke 100. véroči založeni sborô v rokô 2026 si chcó nechat vêrobit historické prapor. Tož to je paráda.

Jenom pro zajimavosť, prvni zminka o Křemencô pocházi z rokô 1351, gdê je dědina ôváděná ve vlastnictvi Jana a Adama z Konice. Ke Křemencô historickê patřêla aji osada Veselá. Že je Křemenec malá dědinka neznamená, že toť nemužó mět velky rodákê. V rokô 1892 se v Křemencô narodil Jaroslav Krejči – předválečné předseda Ustavniho sódô v letech 1938-1939, pak se stal ministrem spravedlnosti protektorátni vládê a v letech 1943-1945 ê jeji předsedó. Osada Veselá dala světô národniho buditela a poslanca Zemskyho sněmô Antonina Štafô, a takê atleta a automobilovyho závodnika Ing. Petra Môchô, keré v rokô 1934 ve dvaatřêceti letech ômřel na následkê nehodê přê tréningô na závod 100 mil mezê Golčovym Jenikovem a Čáslavó.

Tož to jenom tak neco málo o Křemenca.

Autor: Pavel Fric – Fotografie je vlastním dílem, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=156123065

0