Z Prostijova – Teda mužêmê řict, že pohled na to, co fšecko přêplôje kanalizacô do čêstičkê, néni vubec pěkné. Stači se podivat, co spláchnete do záchoda a dokážete si představit, jak to vêpadá, dêž se teho zende vic. Mê smê prošlê s povolanéma osobama kolem celyho dlóhyho procesô čêštěni vodê až po zpětny vêpóštěni do přirodê.

Každé rok přê přiležêtosti Světovyho dňa vodê pořádaji vodárnê dně otevřenéch dveři. To znamená, že lêdi mužó nakóknót do vêbranéch pracovišť. Negde maji aji možnosť si nechat ‚vêšetřêt‘ vodô ze svéch stôdni. V Prostijově šlo oboji.

Povidala tisková mlôvči Moravské vodárenské Markéta Bártova, že omrknót areál čêstičkê, včetně velina, odkáď se to fšecko šéfôje přes počitače, přêšlo pětatřêcet dospěláku. Zajimavy je, že kókat do smradlavéch nádrži a na fšeckê tê stroje a ôdělátka, keréma ten šurvajs skoro třê dni protiká, než muže zase do oběhô, névic bavilo děcka. Tech předškolnich tam bêla bez jednyho celá dvacitka.

Zájemcu, keři chtělê zjistit, jakó maji vodô ve stôdňách doma na zehradě nebo na dvoře, bêlo podstatně vic. Laborantkê jich napočitale 128. Ale né každé odešil úplně spokojené. Pětapadesát z nich totiž zjistilo, že svó vodô mužó poôžévat maximálně tak na zaliváni záhonku nebo ôméváni auta. Ale jak mlôvči Bártova ôpozornila, bêl to test jenom orientačni na zjištěni, jak maji lêdi vodô tvrdó, a kolêk tam maji dusičnanu a amoniakô. Gdo chtěl akreditované komplet rozbor, muhl si ho přimo na mistě domlovit se slevó. Aji teho nekeři vêôžêlê.

0