Aji dêž nehořelo, frčela Prostijovskem kolona hasiču
Od nás – Propagačni jizda Sdruženi hasiču Čech, Moravê a Slezska (SH ČMS) na počesť jejich V. sjezdô, protnôla aji Prostijovsko. Do katastrô přêjelê od Tovačova a s postupnéma zastávkama v Bedihošťô, v Prostijově, Smržecách, Kostelcô na Hané a Konicê zakončêlê svó středečni etapô ve Hvozdě.
Letošni propagačni jizda letitó ‚Pragovkó‘ RN z rokô 1934 má za ukol propojit misto posledniho sjezdô rokô 2010 v Ostravě a letošni hasičské haldamáš, keré se bôde konat v Pardubicách. Jináč se ale jede ôž posedmy a do našich končên zavitala vubec prvni jizda v rokô 2009. To letité hasičské stroj vezl pro změnô olympijské oheň na hasičskó olympiádô, kerá se teho rokô konala v Ostravě. Od té dobê sem dorazêl exponát z Centra hasičskyho hnôti v Přibyslavi poprvni.
S hasičama smê ôrazêlê kôs cestê od Prostijova směrem na západ. Před prostijovskó radnicó je přêvital samotné primátor Miroslav Pišťáku, keré od starostê okresniho sdruženi Jana Brabcovyho dostal metál za podporô hasičstva. Temô přêhliželê aji zástupci okrsku, keři takê neodešlê s prázdnó. Odneslê si pamětni lêst na tento deň ôdělené Okresnim sdruženim hasiču Prostijov.
Bêlê smê se podivat eště na dalšich zastávkách v Konicê a ve Hvozdě. Z Konice do Hvozda dokonce Furtovnika pozval velitel jizdê Jiři Pátku aji na palubô Pragovkê, tagže smê si cestô ôžêlê s větrem ve vlasech a aji tam pořidilê nejaky fotkê, kery se hneď tak nekemô nepoštěstijó.
To, co se dělo na jednotlêvéch zastávkách, nemá smêsl popisovat, to si prohlidnite na fotkách. Každopádně na praporcô, keré bêl symbolem jizdê, přêbévalê stôhê jak mrskutnikum na kocarô o Velêkonocách. A posezeni ve Hvozdô, odkuď se ôž stařičká Pragovka naložená na přepravni kontejner odebrala na start dalši etapê do Skutča, bêlo jak o hodové nedělê. Řikal nám starosta okresniho sdruženi Jan Brabcu, že fšecko dopadlo, jak mělo a je temô rád. Na chvilkô si bôde muct odfrknót, protože připrava a organizaca nebêlê uplně jednodôchy. Ocenil takê zájem lêdi, keři se přêšlê podivat aji dêž se jelo ve všedni deň, gdê zas néni teho volnyho časô. A aji mê smê rádi, že smê muhlê bêt přê tym.