Bêla vám posledni dně zêma? Prd vite, co só to mrazê. Totok pišó v litovelské kronice…

Od nás – To si furt negdo stěžôje na zêmô, jak v Ruskô, hrozny mrazê. Pravdó ale je, že smê spiš zhéčkani a rozmlsani poslednima zêmama. Hlavně tó loňskó. Tak to ale v žádnym připadě nebévalo.
Ôž sice přêšla obleva, ale od začátkô unora nám dalo počasi trochô pokóřêt. Nebo spiš – přêpomnělo, jak vêpadá opravdovská zêma. Taková nejaká pro naše končênê zhrôba pruměrná. Ê nejaké ten snih bêl, ale narovinô – zas žádná hruza, nigdo se v nim po prdel brodit nemosêl.
Jak zážêtkê z vojnê se vêtahôjó vzpominkê, jaky zêmê bévalê. Je hodně tech, keři zažêlê zlom ze Silvestra na Nové rok 1979, následny ôhelny prázdninê a tak. Naše stařenkê a stařečci takê zmiňovalê zêmô z rokô 1928. Ale stači se třeba ohlidnót nejaké rok zpátky, gdê -25°C bêlo na forhontě.
Pořádné zêmě smê odvêklê, to je fšecko. Navic dneska napadne trochô snihô a každé bê čekal, že před vratama bôde stát sêlniřářsky auto, abê mô razêlo cestô. Zêma je oštara, co si bôdem namlóvat, ale na jaro si přece jenom mosimê eště chvilkô počkat. Tož žádny brbláni, fšecko je, jak má bêt. A to eště zdaleka néni tak zle!
Jako dukaz přêkládámê zápis z litovelské kronikê, keré smê našlê na stránkách města. Titulni fotka přêrozeně z Litovle néni, ale mužete za to vidět, jak vêpadá třeba zêma v Brodkô ô Konice.
Výpis z kroniky města Litovel:
„Již od vánoc 1928 začaly třeskuté mrazy. Od severovýchodu přivalila se studená vlna a v celé Evropě nastaly mrazy, jakých od roku 1776 nebylo. Není u nás pamětníků tak hrozné zimy. 3. února 1929 bylo -27oC, pak mráz polevil a sněžilo, ale 11. února byl mráz největší -32oC, v cukrovaru za městem dokonce -36oC. Byla ochromena doprava, zavřeny školy. Tuhá zima potrvala až do 9. března, kdy nastala obleva.“