Z Kosiřa, s fotkama Tomáša Havelkovyho – Néni to asi tak dlóho, co je Kosiř Kosiřem, ale tech let, co se na Nové rok chodi do hanáckéch hor je nepočitaně. Tak to prostě mosi bêt. Ê gdêž, přêznávámê, letos smê to trochô ošôlêlê!

Negdo vêhliži na Nové rok gdovijaky ptákovinê, jakože gde a gdê se narodi prvni mimino nebo gdo pronesl nebo vêvěšťêl neco zásadniho. Ale co je to nézásadňéši, to je vêkročêt do Novyho rokô tó správnó čapó. A pro hromadê lêdi je to novoročni kosiřská póť.

Pamatôjete, gdêž měl přêjit rok 2000, co kolem teho bêlo za melô a jak se ani nevědělo, ešlê dožêjemê novoročniho rána, protože svět nebêl na dvótisicové letopočet naprogramované? A vidite, od té dobê smê ôž na koncô drôhé dekádê, hromada věci se změnila, ale na Kosiř? Na ten se chodi furt, ten je věčné!

Jak smê ôž naznačovalê ve včeréši ôpótávce, novoročni cestô do hor smê letos malinko ošôlêlê, protože nás eště čekalê dalši povinnosti, jako třeba jit na nočni… Ale mělê smê tam svoje očko – Tomáša Havelkovyho. A aji gdêž nespadla rozhledna, nenapadlo po prdel snihô, ani nedošlo k žádném zásadnim ôdálosťám, rozhodně to neznamená, že bê Novoročni vystup nebêl vyjimečné aji tentokrát. Jendak proto, že Nové rok 2019 se ôž nigdá v historiji lêdstva opakovat nebôde, a jednak to, že lêdi, keři se tam potkalê, se ôž znovô nepotkaji. Za rok bôdó totiž minimálně o rok starši…

A jaky to tam bêlo? Mrknite se TOŤ.

0