Z Jesenikô – Sic Jesenik nemá s hanáckéma rovinama nic společnyho, ale to neva. Šak kvulêvá temô smê se sem ani nevêdalê. Za to smê se zastavilê na hratvě ô Priessnitzu v láznich.

Pravda, lázně nebévalê dêcky takové lébes, jak dneska. Aspoň né tadê v Jesenikô. Švihákê lázeňsky bêste toť hledalê marně. Spiš to bêl pořádné masakr. Dukazem muže bêt aji to, že jim ocáď dvakrát misto zdrhl z léčeni známé ruské spisovatel Nikolaj Vasiljevič Gogol. Ešlê napsal svoje Běsê eště před nebo až po traumatech z Gräfenberkô, tak se totiž lázně v Jesenikô do rokô 1947 menovalê, to nevimê…

Každopádně abê pacóch vubec bêl přêjaté do léčeni, mosêl absolvovat kópačkô v ledové vodě. To bêlê takovy přêjimačkê. Ani pak to nebêla žádná sranda. Léčebny pobytê trvalê mnohem dyl a lázeňšti hosti si pořádně máklê třeba přê odhazováni snihô nebo přê zajištěni běžnyho chodô lázni. Že to nebêla fakt prdel dokazôje tzv. Krizové křiž na Přednim vrškô, keré nechal vêstavě kniže Johann II. Liechtenstein jako poděkováni za překonáni krize a ôzdraveni po štêrleté (!) léčbě.

Dnešni lázně, to je uplně inši liga. Samo opleskáváni a rozmazlováni, s vyhledem na hradbô Praděda, Keprnikô a Šerákô smê si muhlê dat právě pod Krizovym křižem smê si muhlê vêchôtnat plechuvkô Šeráka a počist si v knižce Lipová alej od Františka Nepila.

Panorámata kolem só parádni, samotny lázeňsky městečko přêpominá trať Formule 1 v Monte Karlô, jak se tam proplitá ostréma zatáčkama sêlnica z Jesenikô. Ale je tadê klidek, pohodičkâ, a takê néčêstši klima minimálně ve středni Evropě. Škoda nepobêt. Na pár fotek se mužete mrknót TOŤ.

0