Od prostijovskéch polêcajtu – Jit na nočni a eště k temô mět hlad – to só hneď dva faktorê, kery zaclómaji snaď každym. A gdêž eště navic se stanete oběťo spiknôti stroju, to ôž pak stoji uplně za prd!

Je fakt, že každé kasař má svoje metodê, kery časem brósi k dokonalosti. A bez svyho profi-vercajkô bê nedal ani ranô. Ovšemže zajet si zdvižkó pro bagetô, to ôž je těžké kalibr. Je nôtny předeslat, že aktér této lópeže bêl v ten moment spiš hladové a zófalé, než bê měl puvodně nejaky kleptomansky chótkê. Ale jak k temô fšeckymô došlo?

Bêlo to ôž ve štvrtek o třech hodinách v nocê. Na nočni šichtě v prostijovské prumyslové zóně dostal osmadvacetileté fachman hlad. A protože si možná nevzal z domô lepeňák nebo ôž fšecko snědl a dostal znovô hlad, zašil si do automatô na bagetê pro kôs žvanca. Od teho se pak začal odvijet celé přiběh.

S automatama je to negdê ošemetny, to fšeci vimê. Aji on do otvorô šupl prachê a ono nic. A to si představte, gdêž ste hladni, jak spisovatel, za sklem plná harmara baget a nic z ni neleze. Začal teda zkóšet, ešlê se to tam negde nešprajclo, šmátral pazóró v diře, ale nebêlo. Pak tym zakymácel, pravděpodobně aji nejaká ta rana, jak gdêž se ladi televiza, přêšla. Ale hlad furt sténaké a nervikê na pochodô.

Potom přêšil spásné nápad. Jel zrovna kolem kolegáček ze zdvižkó. Tož si ho stopl, na moment si jô pučêl, abê z automatô to svojô bagetô větřepal. Jenomže to nejak nedopadlo a přê manévrô praskla skleněná vyplň na automatě. Co fčêl? Tož teda gdêž ôž mělê ‚otevřeny’, jednô bagetô si ze vnitřkô vêtahl a konečně si muhl zakósnót.

Jenomže tak jednodôchy to néni. Škoda bêla vêčislená na 34 tisicu a kromě poškozeni cêzi věcê je to kvalifikovany zároveň jako krádež. Dotyčné ale fakt měl jenom hlad a chêtl nerva, gdêž mašina nespolôpracovala. Svó létosť projevil aji přê vyslechô. Navic sám obratem kontaktoval poškozenó firmô a škodô zacáloval.

Fotkô poškozenyho automatô mámê z polêcejnich zdroju.

0