Co mužó mět společnyho tvargle s côkrárňó? Tvaružkovó côkrárňô!

Z Lošťêc – Od côkrárňê k tvaružkám se muže zdát sténak daleko, jak od tvaružku k televiznim anténám. Ale světe div se, ono to de! Ô Poštulku v Lošťêcách to zmáklê porovnat fšecko pod jednô střechô.
O tvargle zakopnete v Lošťêcách na každym rohô. Asi néni věc, kerá bê městečko proslavila vic. A gdo vi, třeba to nebôde hneď, ale jak řiká Zdeňka Poštulkova – snaď aji negdê jeji vnóčata nebo pravnóčata bôdó dmót péchó nad Tvaružkovó côkrárňó, jako nad rodinnym střibrem…
S Tvaružkovó côkrárňó bêlê porodni potiže to né, že né. Kromě teho, že se ô Poštulku vrhalê do něčeho novyho, ani uřadê nejaké takové pojem neznalê, protože přece je nezpochêbnitelny, že co je slany, nemuže bêt sladky. Abê bêlo jasny. V Tvaružkové côkrárni v Lošťêcách (za rohem náměsti) si sice mužete zajit aji na neco sladkyho, ale podle pani Zdenkê se nic nemá přehánět. Ve vitrinách takê nandete štrudl, trubičkê, šátečkê, čê věnečkê. Ale jejich originálni tvaružkovy receptê maji svoje jasny mantinélê. A plantat do sebe chôtě proti přirodě, to bê bêlo skôtečně nepatřičny.
V kôchařské knize maji tvaružkovi côkráři ôž na padesátkô receptu. Přê jejich vêméšleni ale nehcó plácat páty přes deváty, chôť mosi bêt jednoznačná. Aji tak je to přêrozeně alchymija a vêmêslêt tvaružkové krém na plnění zákusku, to se neobende ani bez partê ôchôtnávaču, keři řeknó, co chêbi nebo přebévá… Ale zároveň, jak se dneska řiká, je to to nou hau (know-how), co dělá tvaružkovó côkrárňô Tvaružkovó côkrárňó. Nepochêbně bê se Magdaléna Dobromila hooodně divila!
Ale eště smê vlastně nevêsvětlêlê tô spojitosť mězê tvarglama a televiznima anténama. Tvaružková côkrárňa má svoje kořeně v rokô 2009. Ô Poštulku mělê, čê spiš eště furt maji, firmô na anténni technikô a takê mladši dcerô Blankô, kerá ôž od 13 let měla jasně dané žêvotni cil: svuj malé podnik, hospudkô, kafárňô, prostě zařizeni, gde bê chodilê lêdi a ona bê jim podstrájela a oni bê se tam moc rádi vracelê. Pani Zdenka nám řikala, jak pojalê doma plán, že jô pro vystrahô daji na brigádô do nejaké hospodê. Ale co čert nechtěl – zálébilo se ji to o to vic. A tož dêž přêšil moment, gdê klasicky anténni systémê začla ždôchat ven digitalizaca a před Poštulkovéma bêla volba, kerym směrem se vrtnót dál, vsadilê na cestô, keró jim nalajnoval potomek, mimochodem honosici se nově titulem Žêvnostnik Olomóckyho kraja.
To je těžká věc. Dobry věcê nende dělat nejakym šêzuňkem. Je na to potřebné fakt kvalitni materiál. A gdo néni na sladky, tož takové pamlsek z Tvaružkové côkrárně rozhodně oceni. Jenomže dopracovat se k temô néni žádné špás. Pani Zdeňka se nám ale přêznala, a je potřeba to vzit s patřičnym nadhledem, že ôž teho v žêvotě vêmêslêlê s manželem Zbyňkem dosť, tož to rádi s tvaružkovym côkrařenim ôž vêdržijó. To smê sami rádi…! A že bê dcera Blanka pak vzdala svuj děcké sen? Jak jô známê – o to se bát rozhodně nemosimê.
TOŤ se mrknite, jaky to tam maji…