Od prostijovskéch měšťáku – Nemá se čurat ani proti větrô, ani na cêzi dveřê. Natož tak dveřê veřejné inštituce. To ôž vubec né. Jenomže negdê se okolnostě zeběhnó tak, že ani nélepši vula néni co platná.

Na prvni pohled to muhlo přêjit jako hlópá klôkovina, nakonec z teho vêlezla pěkná polézanica. Ve zprávě mlôvči protijovskéch měšťáku Janê Adámkové sice néni specifikovany, o keré barák šlo, ale stalo se, že na dveřê státni budovê čural 24 leté mládenec. Dêž to viděl pán, keré šil kolem, tož mô řikal, abê to nedělal.

Ovšemže misto teho, abê se ten čurajici začervenal a ôkončêl svojô činnosť, ten začal ze svym dvacetiletym kamošem pána fyzickê napadat. Mezê tym ôž ale stihla přêjet hlidka strážniku, abê ôdělala ve věcê pořádek. Provinilec se obhajoval tym, že se mô ôž tak strašně chtělo, tagže nebêlo vêhnôti, než potřebô vêkonat právě na mistě čênô.

Proč se ale ze svym parťákem rozhodlê zmlátit pána, keré je jenom ôpozornil na nevhodnoť jejjich konáni, na to ôž odpověď neměl.

Kvulê podezřeni z proviněni proti veřejnymô pořádkô a občanskymô sóžêti fčêl nad obóma visi damokluv meč dvacetitisicové pokôtê.

0