Od nás – Gdo se v Kralêcách narodil a žêvot trávi jinde, tak se přê návštěvě nestači asi divit, jak to doma vêpadá. Nekonečnó rovinô kolem Kralêc na Hané totiž měni vysadba stromu, kery tadê gdêsê  možná bêlê, ale málogdo si to ôž pamatôje. 

Sám to nevi uplně přesně ani sám Radim Malečku, ale je to pré tak osum let, co zasadil na svoje triko prvni dřevinô v mistě, gde se řiká Ô Andilka. Dneska ôž je tam pěkné kósek přirodê, gde se pomalô ôsazôjó aji žêvočêši litaci, plavaci aji sôchôzemšti, chodi se sem na procházkê, a takê randit.

Co ale zabralo časô a umorné práce, se během posledniho rokô zmnohonásobilo dik temô, že se o této snaze dovědělê lêdi pomistni, keři bêlê ochotni pomuct a firmê takê přêspět na vysadbô ê udržbô. A to nemaléma částkama aji osobni iniciativó.

Sám Radim Malečku přêznává, že neco takovyho nečekal a rozhodně ho to těši. Ê dêž třeba v připadě přêslibené dotace ze Státniho fondô žêvotniho prostředi bôde mosêt proběhnót kolečko schvalováni a vyběrovéch řizeni, gdo dalši realizacô ôskôtečni, což samosebó pude trochô mimo něho. Pochvalôje si ale přistup zastupitelstva v Kralêcách a hlavně starostê inžinyra Petra Neorala. Vstřic mô takê vêcházijó sókromi zemědělci, keři přê obhospodařováni polnosti sice mosijó dat bacha na mlady áleje, ale jak nám řekl jeden z nich, Josef Zatlókalu, takové počên si to zaslóži. A kromě ohledu pomáhaji třeba aji s naváženim vodê a zaváženim. A to se nebavimê o tym, že do teho vrazêlê aji svoje nemaly prachê.

Penize nabidlê napřiklad firmê ZETASPOL, s.r.o., KRALÊCKÉ DVUR, s.r.o., ôž zmiňované Josef Zatlókalu, , Petr Špačku a přislib je aji od firmê SPRESO, s.r.o… Nehledě k dalšim osobnim darum mistnich ê přespolnich občanu.

Psat o tym, jak a co tam Radim Malečku dělá, to je naprd. Lepši se rovnó spakovat a ve volné chvilce se tam vêjet mrknót. Možná bê to přesvědčêlo aji tê, keři bê kolem svéch dědin muhlê takê neco takovyho začit dělat, ale stavijó se k temô zatim skeptickê. Každopádně snaženi Radima Malečkovyho je potřeba si jednoznačně vážêt, protože mêsli na bôdóci generace. A za to mô ve Furtovnikô děkôjemê a dófámê, že né jenom za sebe, ale aji za věčinô ostatnich.

0