Doplavimê se po Baťovym kanále až na Hanó? Dělá se na tym, tož ôvizemê!
Od nás – Znáte Baťuv kanál? To néni kanalizačni připojka od Baťu…! Ê gdêž néni vêlóčeny, že aji neco takovyho existôje. V tymto připadě ale bôde řeč no nečem, co se přetřisalo ôž gdêsê v 17. stoleti…
Pochopitelně věčinó vás asi napadne správná odpověď. Baťuv kanál je dneska 52 kilásku dlóhé vodni usek, keré procházi dilem po řece Moravě (27 kilásku) a dilem po ômělym propojeni, tzv. Baťovym kanálô. Cely se temô takê řiká Pruplav Otrokovice-Rohatec. Snahê o splavněni Moravê propojenim na Odrô se ale ôž objevôjó v 17. stoleti. To ale neklaplo. Ôž tenkrát to ztroskotalo na prachách. Ale 11. června 1901 ôž dokonca bêl přêjaté vodocestné zákon, keré čital s Dunajsko-oderskym pruplavem. Ten měl bêt hotové ve vyhledô 20 let. Za svy vzal pro změnô kvulêvá 1. světové.
Za prvni republikê to pak drapl do rôk svym vlivem Tomáš Baťu. Splavněni vodnich cest totiž bêlo tenkrát neco, co mělo otevřit cestô do světa. Po řece Moravě k móřô a pak třeba až do Tramtárie. Kanál Labe – Odra – Dunaj, keré je posledni dobó jak do nebička vêchvalované, tak zatracované, teda néni žádné módni vémêsl. Ôž v rokô 1930 o tym Tomáš Baťu psal v brožuře ‚Základ pro úpravu vodního hospodářství na Moravě’.
V rokô 1934 se začal kopat závlahové kanál, v rokô 1938 se konala prvni slavnostni jizda na desetikilometrovym usekô z Baťova (tenkrát se tak menovalê Otrkovice) do Ôherskyho Ostrohô.
Ale abêhmê to zkrátilê. V utery totiž bêlo podepsany na tovačovskym zámkô memorandum o prodlóženi Baťovyho kanála do Olomóckyho kraja. Jeho trasô jednak rysôje řeka Morava a jednak jô mužem odvodit od mist, kery se pod memorandum přêpodepsalê. Samotné papir nic neslêbôje, nedává žádné termin, gdê bêhmê se muhlê na Baťuv kanál vêdat ôž z Hané. Je to spiš domlôva, že se domlovimê. Ê to je pokrok. Investorem bê mělo bêt Ředitelstvi vodnich cest ČR. Fotkô z podpisô mámê ze zdroju Olomóckyho kraja.
Pro malé obrázek přêdávámê krátké vycuc z tiskové zprávê:
Záměr sepsat memorandum o prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje vznikl vloni na základě jednání s obcemi, městy a regiony. K vizi se po projednání zastupitelstev připojí Zlínský kraj, města Přerov, Kojetín a Tovačov, dále městys Dub nad Moravou, obce Lobodice, Oplocany, Věrovany, Charváty, Blatec, Kožušany-Tážaly, Troubky, Rokytnice, Uhřičice, Svazek obcí mikroregionu střední Haná, Sdružení obcí mikroregionu Království a destinační agentura Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu.