Z Kosiřa, z čertovskym reportem a fotkama od Zdenka Balcařikovyho – Disciplina mosi bêt. To řikal ôž Švejk. A že se na prosté  lêd patři přisnosť, to je jasny takê…! Na Kosiř dorazêl Mikôláš, anděl, čerti ê Kosiřan…

Na Kosiř to má Mikôláš s andělem z neba kósek a na střeše Hané se nepochêbně aji nejaká ta pekelná džuzna nande. A Kosiřan? Ten je tam přece doma. A protože se ê nejaké ten snih našil, muhla to bêt nadilka ze fšeckym fšôdê!

Na Kosiř smê nemuhlê. A to né, že bêhmê se bálê! Ê tak smê tam mělê svoje známosti mezê čertama, takže mámê duvěrêhodny zdroje. Jak to tam probihalo nám napsal čert Zdenek, keré nám TOŤ poslal ê nejaky fotkê. Pokaváď bê si negdo mêslêl, že to bêlo ináč, ať propadne peklô!

Letos se zas ten předvánočni čas hemži saméma zákazama a přikazama. V lese si ale zatim muže naštěsti každé dělat skoro co chce, takže ani Mikôláš na Koséřô nemuhl chêbět. Za tech pár let, co tam chodi, si to spósta maléch ê velkéch turistu bez něho nedovede představit. Podařêlo se nám nakonec na Regionô Koséřsko domlovit otevřeni rozhlednê dokonca s občerstvenim. Dorazêl tam aji Koséřan, takže to nemělo chêbô. Mikôláš rozdával děckám našech členu za básničkô naše mikôlášsky baličkê a ostatnim děckám baličkê, co jim rodiče doneslê. Kêmô se básnička obzvlášť povedla, dostal navic Mikôlášskó vstupenkô na rozhlednô. Kvulêvá mlze tam bêlo sice prd vidět, ale za ten pocit to stálo. Dvá čerti hlidalê, abê se všeci chovalê slôšně a dodržovalê aji v lese rozestupê, doporôčeny našó miló vládó. Během pár hodin se to tam pěkně prostřidalo, žádny davê se ale nekonalê. Pod krbem hořel ohynek a kdo si neco donesl, opekl si to k obědô. Všeci odcházelê dom spokojeni, že aspoň sem tam neco fungôje ešče furt normálně.

 

S pozdravem

Čert Zdenek

0