Z Plômlova – A takê plné mozêkantskéch fajnšmekru. Označeni v titulkô ‚amatéršti profici‘ muže sice znit jako protimlôv, ale ono je fšecko jináč. Každé, gdo zná Amatérsky sdruženi profesionálnich mozêkantu (ASPM), tož vi svoje.

Ptalê se nás v sobotô večir lêdi, ešlê smê na koncert ASPM vêrazêlê pracovně, nebo za kultúró. Mosimê přêznat, že Jan Spálené a mozêkanti kolem něho, só naša srdcovka, a gdêž ôž smê tam bêlê, tož smê ocáď přêvezlê aji neco pro vás.

S ASPM smê se ale ve své době potkalê každé sám. Redaktor Miloš Havelku gdêsê před pětatřêceti letama, co bê štôdák v břeclavskym M-klubô a Helenka Havelka Baronova o neco pozďéš v prostijovskym Botanicô čê přê vêstópeni v Olmikô. Fčêlka smê teda mělê možnosť se vêdat společně.

ASPM mělo historickê dvě podobê. Ta prvni fungovala ze začátkô devadesátéch let v Triô s Petrem Kalandró a Frantó Havličkem. Aktuálni verza ’2019′ je pak od rokô 1993 furt sténaká, trio se rozrustlo na kvintet a je z teho bluesjazz jak vêšêté. Staré mazák Jan Spálené přêznal, že nigdá nehrál s lepšima mozêkantama, než s tema, kery má aktuálně kolem sebe. A je dobry řict, že mezê něma tubó a baskytaró tvrdi mozêkô aji jeho némladši sên Filip. Holt genê se nezapřó.

Během sobotniho večera v Kamennym sále dalê aji hromadô staréch fláku z prvnich desek ASPM ê sólovek Jana Spálenyho, na hromadô z nich se ani nedostalo. Nende fšecko naráz! Jazzovy variace v mezêhrách bêla skôtečná lahudka. A tož gdo toto muže a chêběl, muže jenom polêtovat. Tê, co přêšlê, nemosi mrzet, že možná aji troškô prochladlê. Dêť přece bluesmani nésó žádny citlêvkê.

A jenom tak mimochodem, koncert ASPM bêl takê narozeninovym dárkem, o keré se oslavenec podělêl s ostatnima. Tymto mô takê gratulôjemê! Gdo vi, je mô to jasny!

Na pár fotek se mužete podivat TOŤ.

0