Od olomóckéch měšťáku – S mozêkantam je občas potiž, co si bôdem namlóvat. Neřidijó se ani letni časem, ani tym středoevropskym. Jak to ale na ně přênde, néni s něma řeč. Ať je hodin, kolêk chce!

Jeden takové připad řešêlê olomóčti měšťáci. Dostalê totiž hláškô, že na Universzitni ôlêcê hraje negdo na kytárô. Třeba bê na tem nebêlo zas nic divnyho, veřejná produkce néni zas až tak vyjiměčná. Gdêbê ovšem nebêlo pul třeti v nocê…

Na mistě hlidka skôtečně mozêkanta našla. Bêl to jedenatřêcetileté Španěl a o rôšeni nočniho klidô nemuhlo bêt rozhodně pochêb. Šak co bê to bêlo za mozêkô, gdêbê hrála potichô? Přichodem pořádkovéch sêl ale jeho vêstópeni skončêlo. A bez přidavkô! Strážnici to ôkončêlê napomenôtim. Asi mosêl aji slébit, že ôž to nigdá neôdělá…

0