Z Hanáckyho skanzena v Přikazech – Těžko řict, ešlê Hanácké skanzen vznikl pro to, abê se mělê Pražáci chodit na co divat, nebo abê mělê Hanáci takê svojô Mekkô, gde bê bêlo zvěčněni, jak to mělê jejich stařenkê a stařečci. Možná od každyho kósek. Každopádně Skanzen rozhodně nijak nelelkôje a furt tam něco sméšlijó, ať mají lêdi duvod tam chodit. A tak bê to mělo bêt.

V sobotô smê se tam jelê mrknót na Tvaružkovy hodê, tož si tam bêlo možny pošmáknót na takřikajic našim národnim, teda hánáckym národnim, pokrmô. Tvargle se tadê podávalê na hromadô zpusobu. Od obêčénskyho chleba s maslem a tvarglama, až po požêvatinê, v keréch bêste tvaružkê vůbec nehledalê. Třeba v dortô…

Ale dêž ôž smê vážêlê tô cestô, tak smê jim to tam pochopitelně aji trochô prošmédilê. Je to staré grônt, ke kerymô památkáři přêkópilê eště nejaky stodolê od sósedu, tagže to cely dokupê jednak slóži jako doklad mistni tzv. hlêněné architekturê, jednak je aji gde poskovávat dovijaky hačaperkê, kery pro změnô ôkazôjó vyvoj a rozvoj zemědělské technikê. Mlovilê smê s tamnim ‚hospodářem‘ Vildó Švecovym a ten krom inyho povidal, že sice teho mají nasbiranyho hodně, ale sám bê si dat takê záležet na tym, abê teho bêlo co névic funkčniho.

Přê ruznéch přiležêtosťách si ale mužó lêdi tadê prubnót třeba sečeni obili kosó, děláni vepřovic – to só pochopitelně hlêněny cihlê, nebo omitáni hlênó maltó. Jindá se zase sklóká maslo, čê dělá smetada. Mužete sem zajit aji originálniho kina v jedné ze stodol.

Potkalê smê tam neplánovaně aji zapřisáhlyho Hanáka Miroňa Hrabčikovyho, keré si sem v bicyglistickym dresô odskočêl na pivêsko cestó z Lêtovla. Vêpadal blaženě, ale měl starosť, že sice je dobry zachovávat minôlosť v této podobě, ale néni si jisté, ešlê to přežêje hanáčťêna, jako nářeči. A to bê bêla věčná škoda. Ta se ve skanzenô vêstavovat nedá a pokáď nezostane mezê lêďma, tak bôbe s ňó zle. A v tym mô asi mosimê dat zapravdô.

0