Filka navařêla kafo a že si s Dolfkem chvilkô sednó. Rozbalêla škatôlkô s lázeňskéma oplatkama, co Dolfik dovezl z lázni, a ‚cédéčka‘ vêrovnala na tácek. Dolfik se ôvelebil na svym mistě ô stolô.

„Viš Filko, dêž tadê tak vidim tê côkrverkê, na neco sem si eště zpomněl,“ začal rozvážně.

„Copak?“

„Viš, jak sem tě povidal o Séskovi?“ zeptal se.

„Sice sem ho nigdá neviděla, ale mêslim, že na něho jenom tak nezapomenô,“ říká na to Filka.

„Eště mám s nim jeden takové zážêtek.“

„Chvála Bohô, že ste tam ocáď jôž doma. Jináč bê vás za chvilkô ôkazovalê aji v televizê,“ odvětila ze zlym tôšenim.

„Ale nô tak. Tak zly to mêslim zase nebêlo,“ mávl Dolfek rôkó.

„Jak to tak poslóchám, tož možná aji bêlo,“ stála si za svym Filka.

Dolfik se nenechal nasrat a začal vêkládat. O procedurách, a o tem, jak fšeci slêbôjó samê mlady lázeňsky a onê tam bêlê aji stary babê. Ale to se dá nejak přežêt, dêž néni člověk zrovna pedofil…!

„Tak nám to ze Séskem vêšlo, že smê mělê zároveň bolblênkovó kópel. Teda každé ve své vaně, ale hneď vedle sebe. Do vanê nám obóm nasêpalê nejaky zelênkê, že si nakonec člověk přêpadal, jak dêbê se kópal ve fernetô. Co bêhmê si vic muhlê přit? Povidale smê pani lázeňské, ať nám tô plentô rozhrne, že nemámê před sebó za tê leta, kery se známê, co tajit. Mělê smê se tam máčet štvrť hodinê, tož že si přê tem aspoň povêkládámê,“ naznačoval Dolfik.

Filka si nebêla vubec jistá, ešlě chce vědět, jak to bêlo dál. Ale jednak bêla zvědavá a jednak Dolfik neměl v žádny ómêslô jô pokračováni ôšetřêt.

„A tož tak vêkládámê, vêkládámê a najednó to začalo Séskovi ve vaně bôblat vic, než bê mělo. Sések se zarazêl, zvostal ve vaně sedět jak kvočna, jak dêbê chtěl vêpátrat, odkuď to šlo. Sésal přes tê svoje brélêska zamlženy od kópele a dêž to zabôblalo eště jednó, přêletěla lázeňská, ešlê se ve vaně nespôstil sám od sebe nejaké nepatřêčné aparát,“ popisoval situacô dál.

„Dolfkô, že to néni tak, jak si mêslim,“ skočêla mô Filka do řeče.

„Nô nevim přesně, co si myslíš, ale je,“ nenechal ji žádnó náděj.

„To sem teda rozhodně slêšet ani nechtěla,“ rezignovala.

„Tak smê lázeňskó ôjišťovalê, že je fšecko v naprostym pořádkô a néspiš se ji jenom neco zdálo. V ten moment si ale Sések prdl znovô, a jak se ta bôblêna vêvalêla, tak přilivová vlna šplóchla přes rantl vanê až na zem. Začil se mêdlêt v té vaně, že chtěl možná ten prd zasednót a zneškodnit, ale místo teho si vêtahl špônt a s hlasêtym chrčenim v sifónô mô začla hladina povážlêvě klesat. Až najednó seděl na sôchô s kolenama pod bradó. Lázeňská přêletěla znovô a že ‚Pane Křeček, vy jste se nám tady vypustil.‘ To přêrozeně nemosêla ani řikat, to smê poznalê obá dvá sami. Sések prohlásêl, že teda jôž pude, že má sténak gdesê cosê stihnót, takže je névêšši čas. Jistěže měl hovno co na prácê, ale chtěl obstát ze cťó. Vêstópil z vanê, nechal se zamotat do lajntochô a šil si lehnót, jak se to má.“

„Dolfkô a neprovedls to náhodó tê a fčêl to jenom na chôdáka Séska svádiš, že tadê néni a nemuže říct, jak to bêlo doopravdickê,“ zkóšela Filka.

„Nô abêch pravdô řekl, mosêlê po nás asi nédřiv řádně vêvětrat. Ona ta chemická reakca prdô s bôblênkovó vodó je abêch tak řekl hodně vyrazná. Takê sem si v té vaně trochô pšókl, ale žádny vytržnosti sem netropil. Vařêlê nám dobře, hlad nebêl, ale fšecko takovy nejaky jalovy. Mělê smê před proceduró čas, tak smê si skočêlê do bufáča na presbuřt s octem a cebôló. A s tó cebôló na nás rozhodně nešetřêlê. A potom v té teplé vodě to začalo v břôchô hrbócet a chca nechca, mosêlo to ven,“ bránil se Dolfik nařčeni a Filka pochopila, že s přírodnima zákonitosťama bojovat nende. Poróčet větrô dyšťô se nedá ani v tymto případě.

0